Máme trestat děti? Česko je jednou z posledních evropských zemí, kde není trestání dětí podrobněji ošetřeno v zákoně. Tělesné tresty dětí jsou už v mnoha státech EU dokonce striktně zakázány. Nemálo rodičů u nás ale stále považuje přiměřený fyzický trest za jeden z nejefektivnějších výchovných prostředků. Do jaké míry má stát zasahovat do toho, jak rodiče své děti trestají? A kde hledat míru, co ještě je přiměřeným a společensky akceptovatelným trestem?
Hosty budou: učitelka ZŠ Markéta Klingerová, pedagožka International School of Prague Nina Horáková, dětský psycholog a speciální pedagog David Čáp a klinický psychoterapeut Jan Kulhánek.

Dřív bylo normální děti trestat, často tělesně a velice tvrdě. Neposlušné či rozmazlené dítě bylo synonymem špatnosti. Přinejmenším do konce 19. století bylo hlavním cílem vychovat z dětí především bytosti schopné obstát v drsném světě. Od druhé poloviny 20. století se na děti začalo pohlížet jako na legislativně chráněné bytosti, které mají od začátku života své specifické vývojové potřeby a nárok na autonomii a autenticitu. Autoritářskou výchovu nahradily liberální postoje, tedy tzv. „volná výchova“, která ovšem postrádala jakákoliv pravidla a hranice.

Lze ale děti úspěšně vychovávat bez trestů? Jak docílit toho, aby si dítě uvědomilo svoji odpovědnost? Jak docílíte nenásilně rodičovské autority?

A co si má vůbec odnést dítě do života? Chceme děti uznávající společenskou autoritu nebo chceme především sebevědomé, ambiciózní a kreativní jedince?

Stopáž56 minut
Rok výroby 2017
 L HD