Přehled dílů

alternative text

Emigranti (15/16 – II. řada)

Z komunistického Československa uprchlo na Západ asi čtvrt milionu lidí. Listopadový převrat v roce 1989 pro ně mimo jiné znamenal možnost podívat se konečně domů a navštívit příbuzné a přátele – někdy po pár měsících, jindy po desítkách let exilu.

alternative text

Hrdinové (14/16 – II. řada)

Příběh protikomunistické odbojové skupiny kolem bratrů Mašínových, kteří se v roce 1953 probojovali na Západ, zná u nás skoro každý. Co znamenal listopad 1989 pro ty, kdo ke skupině patřili nebo byli spřízněni s jejími členy a zůstali v Československu?

alternative text

Vydíraní (13/16 – II. řada)

Lidé, které Státní bezpečnost registrovala jako své spolupracovníky různých kategorií, se rekrutovali ze všech společenských vrstev. Zdaleka ne všichni se ke spolupráci zavázali dobrovolně, ne všichni někoho udali. Míru jejich spolupráce však bylo možno nahlédnout teprve mnoho let po převratu, po otevření archivů.

alternative text

Soudci (12/16 – II. řada)

Komunistický režim v Československu vedl k naprostému pokřivení práva – a právě obnova demokratického právního státu patřila k hlavním polistopadovým úkolům. V jakém postavení byli za normalizace soudci a advokáti? Jak potom proběhla očista justice od zkompromitovaných lidí?

alternative text

Studenti (11/16 – II. řada)

Od 17. listopadu 1989 se v Čechách traduje, že komunismus „zbourali studenti“. Jak to ale vlastně bylo? Lze tvrdit, že na čs. vysokých školách vládla proreformní a protirežimní atmosféra? Nebo do poslední chvíle představovaly spíše konformní složku společnosti?

alternative text

Mlátičky (10/16 – II. řada)

Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří ve druhé polovině osmdesátých let zasahovali proti demonstrantům, se lidově říká „mlátičky“. Účastnili se i brutálního zákroku, k němuž došlo 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Jak svou roli hodnotí po třiceti letech?

alternative text

Svazáci (9/16 – II. řada)

Socialistický svaz mládeže patřil k nejvýraznějším organizacím komunistického zřízení. Měl být mimo jiné „přípravkou“ na členství v KSČ a také nástrojem pro ovlivňování života mladých lidí. Někteří svazáci však sehráli nezanedbatelnou roli při pádu režimu…

alternative text

Závislí (8/16 – II. řada)

Po listopadu 1989 ovládla Československo do té doby nemyslitelná svoboda a zasáhla všechny oblasti života. Otevřely se hranice, bez omezení se rozvíjel kulturní a společenský život – a ve velkém se rozjel i obchod s drogami, které k té svobodě patřily.

alternative text

Podnikatelé (7/16 – II. řada)

Soukromé podnikání patřilo k symbolům devadesátých let a k hlavním výdobytkům svobody, kterou přinesl listopad 1989. Mnozí lidé obstáli a vybudovali fungující firmy, řadu nových podnikatelů však „divoká“ devadesátá léta semlela.

alternative text

Připravení (6/16 – II. řada)

Říká se, že lidé z komunistických Podniků zahraničního obchodu (tzv. pézetek) byli v listopadu 1989 nejlépe připraveni na změnu režimu a zavedení tržního hospodářství, že měli náskok před ostatními. Je to pravda?

alternative text

Neviditelní (5/16 – II. řada)

Nedlouho po listopadu 1989 nastoupili někteří odpůrci komunismu k tajným službám. Patřil k nim i Vladimír Hučín, patrně jediný disident, stíhaný z politických důvodů i v demokratickém státě

alternative text

Bezdomovci (4/16 – II. řada)

Nezaměstnanost a bezdomovectví – podle normalizační propagandy patřily takové jevy k příznačným útrapám, které člověku působí kapitalismus. V Československu, díky péči strany o blaho veškerého lidu, údajně neexistovaly. Jak to bylo ve skutečnosti?

alternative text

Sedláci (3/16 – II. řada)

Pád komunistického režimu otevřel cestu k alespoň částečné nápravě křivd a bezpráví, mimo jiné k restitucím kdysi ukradených majetků. Pro některé potomky starých selských rodů znamenal listopad 1989 především možnost začít znovu hospodařit

alternative text

Pohraničníci (2/16 – II. řada)

Z komunistického Československa uprchlo na Západ téměř půl miliónu lidí. Pád železné opony v prosinci 1989 byl asi nejvýraznějším symbolem nově nabyté svobody. Jak tehdejší události vidí někdejší důstojníci Pohraniční stráže?

alternative text

Vyvlastnění (1/16 – II. řada)

Dům manželů Chnápkových byl zřejmě poslední vyvlastněnou usedlostí v Československu. Došlo k tomu těsně před listopadem 1989, na základě zákonů z padesátých let

alternative text

Na pokraji katastrofy (I. řada)

Československý komunistický aparát kladl zásadní důraz na těžký průmysl. Tak dlouho zanedbával životní prostředí, až některé regiony přivedl na práh ekologické katastrofy.

alternative text

Sport, vzdor a doping (I. řada)

Normalizační vláda očekávala od vrcholových sportovců vysoké výkony, ale také politickou loajalitu. Jak se vypořádávali s tím, že reprezentují totalitní režim?

alternative text

Dvě cesty do disentu (I. řada)

Jak se stal člověk disidentem? Cesta do protikomunistické opozice byla u každého jiná, nevedla nutně přes podpis Charty 77, ale vždycky vyžadovala odvahu vzdát se klidného života v zájmu svobody.

alternative text

Zločiny a tresty (I. řada)

Když se v souvislosti s normalizačním Československem mluví o politických vězních, představí si každý chartistu a disidenta. V kriminálech však končili i jiní „političtí“.

alternative text

Ostravo má (I. řada)

Komunistický režim razil slogan: „Já jsem horník, kdo je víc?“ Propaganda představovala horníky jako opory KSČ. Jak to ale bylo doopravdy?

alternative text

Veksláci (I. řada)

Kdo zažil husákovské Československo, pamatuje si „veksláky“. Kšeftovali s markami, dolary i s tuzexovými bony, ale také spolupracovali s StB, která se zajímala o západní turisty…

alternative text

Škola normálního života (I. řada)

Škola v ČSSR nebyla jen vzdělávací institucí, ale rovněž nástrojem pro formování spořádaných socialistických občanů. Jak to vypadalo, když si někdo tuto „výchovu“ nenechal líbit?

alternative text

Hlídací psi normalizace (I. řada)

Jak se se svou „službou straně a vládě“ vyrovnávali žurnalisté, kteří před listopadem 1989 působili v masmédiích a dodnes jsou činní ve veřejném životě?

alternative text

Vojna (I. řada)

Povinná služba v Československé lidové armádě nepředstavovala za normalizace jen ztracený rok či dva roky života, ale pro mnoho mladých mužů také značné morální dilema

alternative text

Ponížení (I. řada)

Proč se na tzv. antichartě podíleli i lidé, kteří cítili odpor ke KSČ a museli vědět, že jejich vystoupení přispěje k pronásledování disidentů?

alternative text

Meze (I. řada)

Příběh Jana Sedláčka ukazuje, že kolektivizace zemědělství u nás neskončila v padesátých letech. Pro mnohé byla dramatem, které zasáhlo několik generací.

alternative text

Straníci (I. řada)

Jak se bývalí členové KSČ dívají s odstupem na své politické angažmá? Nakolik si uvědomují, že když se dnes mluví o „komunistickém režimu“, mluví se také o nich?

alternative text

Legenda o svatém Juliovi (I. řada)

Křesťan Julius Augustin Varga překonal velké tělesné utrpení a ještě dokázal dávat sílu svým blízkým. V normalizační ČSSR se stal vzorem pro své mladé přátele.

alternative text

Moje StB (I. řada)

Zatímco téma tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti je v České republice dlouho mediálně propírané, důstojníci StB, kteří konfidenty řídili, zůstávali v ústraní.

alternative text

Život s cejchem (I. řada)

Jak se před listopadovou revolucí v roce 1989 žilo lidem s odlišnou sexuální orientací?

alternative text

Agent Vian (I. řada)

Příběh dvou kamarádů – studentů vysoké školy, kteří se spolu vydali na demonstraci, skončili na policejní vyšetřovně a jeden z nich se stal spolupracovníkem Státní bezpečnosti.