Finská vlajka před centrálou NATO
Obsah dílu
Finsko rozšiřuje řady členů Severoatlantické aliance.
Jak tento krok změní organizaci a co to bude znamenat pro Finy?
Co přináší finská armáda do NATO?
Jak se ke vstupu Finska postaví Rusko?
Ruská invaze na Ukrajinu v plné síle obnovená v únoru loňského roku otřásla mnohými „jistotami,“ i tou, že Finsko je vojensky neutrální a formálně stojí mimo Severoatlantickou alianci. Dramatický obrat postoje této skandinávské země je dán zejména tím, že s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a z minulého století má zkušenosti se sovětskou invazí.
Části dílu
Adam Vojtěch, velvyslanec ČR ve Finsku
Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO
Tomáš Laně, turkolog, bývalý velvyslanec v Ankaře
Lukáš Dyčka, bezpečnostní analytik, Baltic Defense College
Přehled dílů
Donald Trump zřejmě znovu míří do Bílého domu
Republikán Donald Trump zřejmě získal větší počet hlasů napříč Spojenými státy než jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. V prvním povolebním projevu výsledky voleb označil
za nevídané vítězství a znovu slíbil, že chce bojovat za Američany. Z celého světa už přicházejí Trumpovi blahopřání a reakce na jeho vítězství. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová soudí, že EU a USA jsou víc než spojenci. Ministr zahraničí Jan Lipavský čeká od Trumpa tlak, aby se Evropa víc starala o svou obranu. Čína doufá v mírové soužití a vzájemnou výhodnou spolupráci.
Policisté protestují proti pracovním podmínkám
Cílem protestu je upozornit na nedostatek policistů, zvyšující se byrokracii a nízké nástupní platy.
Ve službě aktuálně chybí téměř 2400 policistů. Navíc někteří zvažují odchod od policie. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) slibuje od ledna každému 1500 Kč navíc a zároveň 5% růst platů v dalších dvou letech. Policisté nesmí podle zákona stávkovat. Nebudou tedy, pokud to zákon dovolí, například udělovat pokuty. Protest má trvat do pátku. Není jasné, kolik členů sboru se do něj zapojí.
90′ ČT24
Počasí — Stručný přehled témat — Ruský postup na východě Ukrajiny — Pokračování koalice Spolu — Chaty a horské hotely se připravují na zimu
Harrisová vs. Trump – Američané vybírají prezidenta
Už bezmála 62 milionů lidí předčasně odvolilo v amerických prezidentských volbách. Volební den vychází na 5. listopadu. Jak demokratka Kamala Harrisová, tak její republikánský soupeř Donald Trump do poslední chvíle bojují o přízeň voličů. Aktuálně navštívili státy amerického jihozápadu - Arizonu, Nové Mexiko a Nevadu. Průzkumy hovoří o velmi těsném souboji.
Ničivé povodně ve Španělsku
Přes sto obětí si vyžádala bouře s extrémními srážkami, která zasáhla jihovýchod Španělska. Úřady varují, že počet mrtvých může dál růst, mnoho lidí se stále pohřešuje. Povodně způsobily obrovské škody hlavně v oblasti Valencie a Andalusie. Místní teď za pomoci hasičů a armády začali s úklidem ulic. S následky zářijových povodní se snaží vypořádat také několik oblastí Česka. Dnes pro poškozené Senát schválil mimořádnou pomoc, chybí už jen podpis prezidenta. Rodiče dětí do deseti let, jejichž škola je zaplavená, by mohli pobírat ošetřovné, dokud škola znovu neotevře, nejdéle do konce března. Lidé se zatopenými domácnostmi by pak mohli peníze na náhradní bydlení dostávat v případě potřeby až do konce příštího roku.
Vládní návrh na změny penzijního systému míří do finále
Závěrečné čtení čeká ve sněmovně vládní návrh reformy penzí. Jeho součástí je i postupný růst věku odchodu do důchodu až na 67 let. Opozice se změnami nesouhlasí a plánuje dlouhé projevy. Očekává se proto, že třetí čtení novely vyplní několik jednacích dnů. Včera se koalice shodla na základních parametrech pro dřívější odchody důchodu bez krácení penze. To se bude týkat lidí pracujících ve čtvrté rizikové skupině. Mezi ně patří třeba někteří slévači, svářeči, brusiči nebo hutníci.
Reforma penzijního systému ve sněmovně
Česko potřebuje reformy, aby se nesnižovala kvalita života. Upozornil ve svém projevu k 28. říjnu prezident Petr Pavel a mezi oblasti, které nutně potřebují změny, zařadil penzijní systém. A právě ten by měl změnit vládní návrh, který mají poslanci projednat v závěrečném čtení. Jestli předlohu podpoří aspoň všichni členové koalice, ale zatím jasné není. Rozkol stále zůstává u náročných profesí. ODS a TOP 09 chtějí omezit počet lidí, kteří by měli nárok na dřívější penze v plné výši. Koalice se naopak shoduje v zastropování důchodového věku - maximálně na 67 letech - a stejně vidí i úpravu tempa růstu nových penzí.
90’ČT24 Speciál
106 let od vzniku Československa
Konec střídání letního a zimního času v nedohlednu?
V neděli skončí letní čas a začne standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní. Ve 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude delší. Zimní čas bude platit do poslední březnové neděle příštího roku. Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit předloni v celé Evropské unii. Členské státy se ale nedohodly, který bude platit trvale. Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví.
Z Cermatu odchází ředitel Krejčí
Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí končí ve funkci. Důvodem rezignace jsou neshody mezi ním a zaměstnanci, někteří z nich podali výpovědi. Od 1. listopadu ho nahradí ve funkci jeho zástupkyně Barbora Rosůlková. Krejčí bude mít v Cermatu dál na starosti elektronické přihlášky ke zkouškám na střední školy DiPSy, a na ministerstvu se stane hlavním architektem informačních systémů.