30. června 2018

Garik Avanesian se po nuceném odchodu z domova před dvaceti lety usadil v Praze. Znovu se zde oženil a odtud každým rokem vyráží se svými přáteli a kolegy na fotografické výpravy. Především do své milované Arménie. Už 13 let je předsedou České federace fotografického umění a od roku 2012 je dokonce hrdým nositelem nejvyššího fotografického titulu Master FIAP. Garik se narodil v ázerbájdžánském Baku. Od dětství měl vlohy k obrazové představivosti, a tak dostal od rodičů v šesti letech svůj první amatérský fotoaparát. Později své schopnosti rozvíjel ve fotografické škole. Stal se jako jediný s arménskou národností profesionálním fotografem a dodával fotky do ázerbájdžánských novin. Tvůrčí práci přerušil krutý konflikt mezi dvěma národy – Armény a Ázerbájdžánci – a přišly roky vyhnanství. V roce 1988 utekl s rodinou do Kazachstánu, odkud pocházela jeho žena. Počátkem devadesátých let žil a podnikal v Moskvě a od roku 1995 žije trvale v Praze. Až tady nalezl existenční zázemí a potřebný klid k tomu, aby se opět vrátil k fotografování.

Moldavanka Irina Rurac přišla do Prahy v roce 2013. V rodném Kišiněvě absolvovala Akademii hudby, divadla a baletu. Její manžel, také Moldavan, do Prahy odešel o dva roky dříve jako IT expert. Víceméně následoval svou matku, která v Praze žije už téměř patnáct let. Rodina má sice rumunské kořeny, ale celý život strávila v Moldavsku. Po absolutoriu Akademie Irina zpívala v kišiněvském Národním divadle, které je ale na druhé straně jedinou scénou tohoto žánrového zaměření v zemi. Absolventi hudební akademie tak hledají uplatnění na jevištích po celé Evropě. To, že manžel dostal lukrativní profesní nabídku do Česka, Irinu „nakoplo“ k pokusu získat angažmá v Praze. Šla do neznáma, ale podařilo se jí obstát v náročném konkurzu do Národního divadla v Praze.