Trojhra

Třígenerační rodina ženské větve je zajímavá svou rozporuplností, rozlišným vyznáváním smyslu života. Generační proměna v ženách jedné krve a jedné linie výchovy, je zjevná. Je to dáno dobou? Nebo opoziční reakcí nejmladší členky rodiny na hodnoty vlastní matky? Matka se vymezuje vůči Babičce a Vnučka jakoby se vracela k hodnotám Babičky, ale po spirále, o půlstoletí později. Zároveň je zřejmý rozpor v Babiččině jistotě, a zmatku v duši Vnučky. V době, kdy se bortí tradiční hodnoty, ženy se emancipují, ale zároveň jsou naprogramovány na vzorce chování svých matek a babiček, se dějí dramatické události uvnitř rodin. Rozvodovost v Praze se dotýká padesátiprocentní hranice, mladí nechtějí zakládat rodiny, český národ vymírá.

Během půl století, ve kterém ženy z tohoto filmu dosáhly dospělosti, se mnoho změnilo. Která z nich je vlastně nejsvobodnější? Který z těchto tří životů je nejšťastnější a nejživotnější? Je tradiční rodina životaschopná v jedenadvacátém století?