7. května 2016

Jejich rodiče sem přešli až z daleké Asie. Převážně z Vietnamu. Oni se tu většinou narodili, chodili do českých škol a vstřebávali kulturu českou i vietnamskou. Jaká je druhá generace Vietnamců? Jaké jsou jejich touhy a přání? Phuc Nguyen Manh se narodil v Česku vietnamským rodičům, ale Vietnam je pro něj stále místem, kde on i jeho rodina mají své kořeny. Se svým bratrem Michalem založil sportovní studio PhoPhu Brothers, kde sdružují mladé lidi, které spojuje láska ke sportu, bojovým uměním, ale především k Vietnamu. V tuto chvíli je Phuc mistr ČR a mistr Evropy v silovém trojboji. Jeho bratr Michal vícemistr ČR v trickingu (bojové umění, které sestává z kombinace kopů, otoček, přemetů, vrutů, apod). Nevlastní bratr Tomík Nguyen je navíc vícemistr v Thajském boxu. Jsou jedni z mála v Česku, kteří mají jinou národnost a přitom reprezentují Českou republiku ve sportu. A jsou víc než úspěšní.

Aliaksandr Yasinski, patřící k zhruba stejné generaci, se narodil v Bělorusku a Českou republiku si nevybral on, ale jeho kamarádi z kapely Unlimited trio. Přestože jej nadchla úroveň zdejších hudebních pedagogů, kouzlo běloruských lesů ho stále vábí zpět. „Zůstával jsem doma, protože miluji Bělorusko a pořád jsem doufal, že se to u nás změní. Pořád se ale nic nedělo. Naopak. Bylo to čím dál horší a já jsem pochopil, že tady se mi nebude dařit ani jako umělci, ani jako člověku. Po odjezdu kluků jsem to doma vydržel ještě rok a pak jsem odjel taky. Protože v Česku byl celý zbytek kapely, rozhodnutí bylo jednoduché – zamířil jsem do Prahy,“ vzpomíná Saša, jak Aliaksandrovi kamarádi říkají. Impuls odjet do Prahy měl i další důvod a to ten, že tady máme vynikající profesory hudby, u kterých chtěl Saša pokračovat ve studiu. Laureát a vítěz národních a mezinárodních soutěží (r. 2000, 2001, 2005, 2006, 2008, 2012) tady opravdu uspěl a na studium hudby a dirigentství u nás navázal. Dnes hraje a experimentuje s různými styly a žánry (světová a akordeonová klasická hudba /Bach, Scarlatti, Wieniawski, Prokofjev…/, francouzský šanson, rocková a elektronická hudba, jazz…) Za poslední roky, kdy žije v Praze, hrál jako sólista nebo jako člen některé kapely v Bělorusku, Rusku, Ukrajině, Polsku, Litvě, Jižní Koreji, Německu, Slovensku, Maďarsku, Švédsku, Chorvatsku, Rakousku a samozřejmě u nás. Z českých hudebníků spolupracuje velmi úzce s Radkou Fišarovou a Ivou Marešovou.