15. ledna 2012

Tacy Jesteśmy je vyznamenání nejzajímavějších akcí nebo osobností v prostředí polské menšiny v ČR za celý uplynulý rok. Kandidáty navrhují čtenáři, posluchači a diváci polskojazyčných médií v ČR. Ti nejúspěšnější jsou pak odměněni titulem Złoty Jestem (Zlatý jsem) a finanční odměnu. Letos byly poprvé uděleny dvě hlavní ceny – diváků (čtenářů atd.) a speciální poroty. Anketu ukončuje galakoncert v Těšínském divadle, kde se všichni ocenění představí a převezmou si ocenění.
Zlatou sošku získal smíšený pěvecký sbor „Lira“ působící při PZKO Karviná-Darkov, speciální ocenění pak pořadatelé Festivalu polské písně v Havířově. Poprvé galakoncert moderoval host z Polska – novinář a písničkář Piotr Bukartyk.

Karlovy Vary jsou totiž nekorunovaným střediskem pravoslavné církve u nás a to díky ruské menšině, která se v posledních letech stala nepřehlédnutelnou. Vánoce zde slaví věřící vyznání podle juliánského kalendáře, který je oproti tomu našemu o 13 dní opožděn. Týká se to především dvou církví – pravoslavné a řecko-katolické, ke které se hlásí lidé na Balkáně, Ukrajině, v Řecku, Rusku, ale i příslušníci Rusínského národa. Tak například v Řecku se před Vánocemi scházely děti, aby si připravily koledy. Už za úsvitu vycházely a šly od domu k domu, aby všude oznámily radostnou novinu o narození Krista. V rukou držely barevné svítilny nebo osvětlené loďky. Měly s sebou také hůl, kterou rytmicky klepaly na dveře, aby to přineslo domu dobro a zpívaly koledy. Především na Balkáně se udržuje velmi populární tradice lovení kříže. Spočívá v tom, že kněz vhodí kříž do vody – do řeky, jezera nebo moře, (podle místních reálii) a mládenci jej chytají. Ten z nich, kdo kříž vyloví, získá privilegium chodit s knězem a rozdávat požehnání.