Milan Kocourek, zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii, v magazínu o životě národnostních menšin a cizinců u nás a Čechů v zahraničí (2010)
00:00:14 Výstava Poláci na Těšínsku.
00:00:17 Svět si připomněl 30 let od smrti Johna Lenonna.
00:00:21 Novinář a publicista Milan Kocourek.
00:00:30 V Muzeu Těšínska v Karviné-Fryštátě byla otevřená výstava
00:00:33 Poláci na Těšínsku.
00:00:36 -Jsou tady dokumenty týkající se školství na Těšínsku,
00:00:41 života a působení polských organizací,
00:00:44 ale je tu také např. kroj polských harcerů,
00:00:47 stejnokroj vojáka, který se účastnil bojů u Monte Casina.
00:00:53 Vystaven je i lidový kroj.
00:00:56 -Výstava potrvá do konce dubna.
00:01:01 Sauvignon 2009 slámové víno z vinařství Štěpán Maňák
00:01:05 v Žádovicích u Kyjova se stalo absolutním
00:01:08 mezinárodním šampiónem soutěže v Izraeli.
00:01:11 -Získat v tak prestižní soutěži šampióna a nám se to podařilo
00:01:15 2x během měsíce, ve Vídni i v Izraeli,
00:01:20 to je něco úžasného.
00:01:23 -V soutěži bylo hodnoceno přes 700 soutěžních vzorků
00:01:26 z 29 zemí světa.
00:01:37 Nesmyslná smrt, konec výjimečného talentu hudební éry.
00:01:41 40letého Johna Lennona zastřelil muž, kterému se slavný muzikant
00:01:45 podepsal na své poslední album.
00:01:47 -Stalo se to dnes kolem 22 h.
00:01:49 John Lennon a jeho žena Yoko Ono se vraceli limuzínou
00:01:52 z nahrávacího studia.
00:01:54 Když vystoupili, Lennona střelil muž, kterého policie popsala jako šílence.
00:01:58 -Fanoušci si připomněli jeho smrt na místě, kde před 30 lety zahynul.
00:02:02 -To bylo zjištění, že nesmrtelnost neexistuje a ti,
00:02:05 o kterých jsme si mysleli, že tu budou navždy,
00:02:07 najednou odcházejí v rozkvětu svých sil.
00:02:09 Přišli jsme o Lennonův talent, o jeho budoucnost.
00:02:12 ZPÍVÁ
00:02:21 Lidé hudebníkovi vzdali hold v jeho rodném Liverpoolu,
00:02:24 ale také v New York.
00:02:25 Lennonovy písně zazněly na koncertě nazvaném "Síla snění v Japonsku",
00:02:29 odkud pochází jeho druhá žena Yoko Ono.
00:03:01 Maturitu jsem dělal v Liberci na stavební průmyslové škole
00:03:05 a to už jsem tehdy měl zájem
00:03:07 jít na vysokou školu ekonomickou kvůli jazykům.
00:03:10 Dělal jsem němčinu a bavila mě angličtina,
00:03:13 tak jsem se přihlásil na Vysokou školu ekonomickou,
00:03:15 obor Ekonomika zahraničního obchodu.
00:03:17 Byl jsem přijal v Praze, do které jsem se zamiloval.
00:03:21 Od té doby mám Prahu nejraději ze všech měst na světě.
00:03:24 Tehdy už jsem začal jezdit do Anglie.
00:03:27 V roce 1968, v době invaze Sovětů do ČSR
00:03:31 jsem pracoval u firmy Marks and Spenser v Londýně
00:03:35 jako praktikant.
00:03:37 Potom jsem se ale vrátil.
00:03:44 Měl jsem kamaráda, který studoval na univerzitě v Dundee
00:03:49 a zeptal jsem se ho, jestli by bylo možné jet do Skotska,
00:03:53 do Dundee na univerzitu na rok jako mimořádný student
00:03:56 studovat angličtinu a ekonomii.
00:03:58 Zařídil mi to v tom smyslu, že rektor dundeeské univerzity
00:04:03 mi odpustil všechny poplatky, které platili
00:04:07 všichni zahraniční studenti a na této úrovni
00:04:09 jsem přijel do Británie.
00:04:11 To bylo září 1969, kdy jsme přijeli
00:04:14 s mou přítelkyní z Prahy a tam jsme studovali 3 roky.
00:04:20 Ve Skotsku se nám líbilo a chtěli jsme tam zůstat,
00:04:24 ale nebyla tam práce, tak jsme se přestěhovali do Anglie.
00:04:30 Brzy poté, co jsme sem přijeli, tak se změnila situace doma.
00:04:35 Byl zaveden zákon, podle kterého skončilo
00:04:37 svobodné cestování.
00:04:39 To bylo na podzim 1969 a byli jsme vyzváni,
00:04:42 abychom se vrátili do konce roku domů.
00:04:44 Tak jsem se rozhodli tady zůstat.
00:04:49 Tehdy se člověk musel vyrovnat se situací,
00:04:52 že tady zůstane napořád.
00:04:56 Dlouho jsme o tom uvažovali a nebylo to lehké rozhodnutí,
00:05:00 protože jsme se vzdali domova, své vlasti
00:05:04 a stali jsme se věčnými emigranty.
00:05:10 Bylo to těžké, ale udělali jsme to.
00:05:12 Smířili jsme se s pocitem, že už domů nepojedeme.
00:05:22 S mou přítelkyní Alenkou jsem se oženil
00:05:25 první jarní den roku 1970.
00:05:33 Začínal jsem jako akademik, byl jsem asistent na univerzitě
00:05:37 a jelikož nebylo možné zůstat na univerzitě,
00:05:40 protože pro mě nebylo místo
00:05:42 v ekonomických a politických dějinách střední Evropy,
00:05:46 což jsem chtěl přednášet.
00:05:48 Všude bylo možné přednášet jen Sovětský Svaz
00:05:51 a to jsem neměl zájem šířit slávu Sovětského Svazu.
00:05:53 Kvůli tomu jsem v Anglii nikdy nebydlel a nežil.
00:05:57 V novinách jsem našel inzerát a dostal jsem se
00:05:59 do Bush House pro BBC.
00:06:07 S BBC jsem začal pracovat na podzim 1974,
00:06:12 po měsíční zkušební lhůtě a novinařinu
00:06:15 jsem se naučil od kolegů, ale první rok
00:06:18 mě měl na starosti Karel Brušák, kterého si velice vážím
00:06:22 a zároveň učil na cambridžské univerzitě
00:06:26 postgraduální studenty,
00:06:29 měl kurzy na staroslověnštinu, na staročeštinu.
00:06:32 Byl to gigant a bral jsem ho jako chodící encyklopedii.
00:06:37 Když jsem se ho zeptal na jakoukoliv otázku, tak on,
00:06:41 aniž by hledal v jakékoliv knížce, tak mi na ni odpověděl.
00:06:50 V BBC jsem pracoval
00:06:52 v československém oddělení jako editor, vysílací producent.
00:07:00 Každý den jsem vysílal a překládali jsme,
00:07:06 to byla důležitá část naši práce.
00:07:09 Potom jsme dělali své vlastní věci. Redaktor musel dělat všechno.
00:07:14 Bylo nás asi 16 s tím, že málokdo z nás
00:07:18 byl povoláním novinář.
00:07:30 Teď jsem v Národním domě v Londýně, říkáme Československý národní dům.
00:07:38 Teď už se to jmenuje Český a slovenský národní dům.
00:07:41 Je to dům, který byl koupen místní obcí v roce 1946
00:07:46 po 2. světové válce.
00:07:48 Peníze na to složilo několik zdrojů a mezi nimi byl prezident Beneš,
00:07:54 který se na jaře 1945 odtud vracel do Prahy.
00:07:59 Knihovna, kterou vidíte, je knihovna, která byla zřízena
00:08:05 teprve před několika lety.
00:08:08 Původní knihovna, kde jsem pracoval, je místě,
00:08:11 kde je dneska dámská toaleta.
00:08:15 Tehdy to byl místnost, kde jsem začal pracovat
00:08:18 jako dobrovolný knihovník.
00:08:21 To bylo koncem 70. let a knížky se tady ztrácely.
00:08:28 Lidé si půjčovali knížky a už je nevraceli,
00:08:30 protože tady nebyl knihovník.
00:08:33 Tak jsem si řekl, že bych sem chodil
00:08:35 a knihovnu jsem znovu obnovil, pojmenoval jsem ji
00:08:38 Knihovna T.G.Masaryka.
00:08:40 Když se lidé dozvěděli, že se tady objevil knihovník,
00:08:46 tak nosili knížky, které nevraceli od 50. a 60. let
00:08:50 a všechny se mi vrátily.
00:08:57 Chodila sem se mnou moje dcerka a podílela se na tom,
00:09:01 že sepisovala kartotéku.
00:09:05 Chodila do 1. a 2. třídy a když se učila psát,
00:09:10 tak spolupracovala na kartotéce.
00:09:19 Je to původní kartotéka a je až do současnosti s tím,
00:09:25 že současný knihovník se o to stará nadále.
00:09:39 HRAJE HUDBA A ZPÍVÁ
00:10:04 Normalizace se také vyznačovala tím, že mnozí lidé, kteří byli doma,
00:10:09 tak měli potíže, že vysíláme.
00:10:12 U mě v rodině nikdo, ale můj bratr kvůli toho,
00:10:16 že jsem byl v BBC nedostal místo v Liberci,
00:10:20 když se vrátil do svého podniku s inženýrským diplomem
00:10:24 a to už tam předtím pracoval.
00:10:30 Žádal o místo zpátky a ředitel mu řekl:
00:10:33 "Bohouši, tvůj brácha je zrádcem na Západě, vysílá pro BBC,
00:10:40 ty jsi pro nás zcela nepoužitelný, protože nemůžeš dostat pas ven".
00:10:45 Kvůli mému bratrovi jsem se přejmenoval,
00:10:49 přestal jsem se jmenovat Milan Kocourek
00:10:52 a jmenoval jsem se Petr Ještěcký a kamarádi v BBC
00:10:57 si ze mě dělali legraci a říkali mi, že jsem Podještědský.
00:11:01 Když si brácha místo našel, tak jsem se vrátil
00:11:04 ke svému jménu Kocourek a tatínek si ten den řekl:
00:11:07 "to jsem rád, že můj syn se nestydí za naše krásné české jméno".
00:11:24 Teď jsme v Národní britské galerii, která je v těsném sousedství
00:11:30 Trafalgarského náměstí.
00:11:34 Tady má Franta Bělský, český sochař, který pocházel z Brna, narozený 1921,
00:11:40 několik svých prací.
00:11:42 Jsou to práce královské rodiny, první z nich byla královna matka
00:11:47 a potom provedl bustu manžela královny,
00:11:53 vévody z Edinburgu, královny samotné a 2 jejich synů.
00:11:58 Franta Bělský byl v Británii hodně slavný,
00:12:02 já měl tu čest s ním udělat 1-2 rozhovory pro BBC.
00:12:07 V Londýně má celou řadu prací.
00:12:09 Jsou to hlavně sochy britských představitelů
00:12:13 jako byl admirál Cunningham a několik dalších osobností.
00:12:20 Franta Bělský také provedl plastiku na londýnském Velehradě,
00:12:25 což je Jan Palach a ta byla odhalena u příležitosti 10. výročí
00:12:31 v roce 1979, kdy se Jan Palach upálil.
00:12:36 Této práce si Franta velice vážil.
00:12:47 Jeden z lidí, na které také rád vzpomínám
00:12:50 je Karel Kyncl, od kterého jsem se hodně naučil,
00:12:53 byl to můj kamarád.
00:12:57 Karel Kyncl byl novinář, který vždycky hledal svoje prameny,
00:13:00 svoje věci, měl na to svoje názory.
00:13:03 Jeho názoru jsem si vždycky velice vážil.
00:13:06 Dodnes čtu jeho knihy, reportáže, z nichž se dodnes učím.
00:13:10 Ani jsem všechny nepřečetl. Jsem pomalý čtenář.
00:13:14 Karel Kyncl byl posledním velikým zpravodajem v Británii
00:13:20 a brzy poté, co skončil, tak česká redakce v Londýně
00:13:26 skončila a já jsem na volné noze spolupracovník ČRo.
00:13:33 U příležitosti 200. narození K.H.Máchy bude uveden
00:13:37 němý film s hudebním doprovodem Vojtěcha a Ireny Havlových.
00:13:42 Právě jsme před Velehradem, který v 60. letech založil otec Lang,
00:13:50 jezuita, skvělý člověk s tím, že byl jmenován
00:13:53 jezuitským provinciálem, aby se staral
00:13:56 o Českou a Slovenskou obec v Británii.
00:13:59 Tehdy vznikla pobočka pro Vědu a umění,
00:14:05 jejímž jsem dneska předsedou, už asi 10 let.
00:14:09 Máme přednášku vždycky poslední sobotu v měsíci.
00:14:14 Dnes máme přednášku Jana Juhna.
00:14:18 Je to velice znalý člověk a informace jsou skvělé.
00:14:37 Po Listopadové revoluci, kterou jsme uvítali,
00:14:40 dokonce jsem ji považoval za boží dar,
00:14:43 protože už jsme si zvykli na pocit, že budeme napořád v Británii
00:14:47 a Listopadová revoluce změnila celou konstelaci.
00:14:51 Byli jsme z toho šťastní a začali jsme jezdit domů.
00:14:56 Byl to skvělý pocit, protože jsme opět mohli vidět
00:15:01 moji maminku, tatínek už nebyl.
00:15:04 Stalo se to, že jsme si koupili chaloupku v Držkově u Jablonce,
00:15:10 kam jezdíme.
00:15:12 Pořád si nemůžu zvyknout na arogantní přístup policie,
00:15:18 jak jednala s lidmi.
00:15:20 V Británii se člověk obrací na policistu s jakýmkoliv problémem
00:15:25 jako ke kamarádovi, aby mu pomohl.
00:15:29 Tam to dříve nebylo a teprve v poslední době se to mění.
00:15:32 To jsem rád.
00:15:40 Když zavolám do knihkupectví Waterstones,
00:15:43 tak se mi ozve automatický hlas, který praví,
00:15:46 že to je největší knihkupectví na světě.
00:15:49 Nerozumí se tím jen tato budova, ale firma jako taková.
00:15:53 V 5. patře je kavárna, kde právě sedíme.
00:15:59 OBJEDNÁVÁ SI ANGLICKY
00:16:05 Chodím sem rád, protože si tady občas sjednám schůzky s lidmi,
00:16:10 které bych rád požádal o rozhovor.
00:16:12 Když dělám Zápisník zahraničních zpravodajů,
00:16:15 nebo nějaký důležitý program, který se týká
00:16:18 nějakého aspektu britského života, tak je to většinou tady.
00:16:24 Jeho vztah s Grodonem Brownem, jeho nástupcem je velice složitý.
00:16:28 Je to vztah jako mezi 2 politiky, jak jsi na to reagovala?
00:16:36 Snažím se českému posluchači prezentovat
00:16:39 britskou realitu bez jakýchkoliv opiček
00:16:43 a přikrášlených věcí.
00:16:45 Mám rád realitu jako takovou a nesoustřeďuji se na fráze,
00:16:50 ale snažím se mluvit tak, jak mi narostl zobák.
00:16:54 I to jsem se naučil od Karla Kyncla, který málokdy mluvil nadneseně.
00:17:00 Mluvil vždycky rovně a přímo k posluchači.
00:17:05 Kolotoč přijíždí do Waltonu na Temži, kde bydlím obvykle koncem září
00:17:09 na sobotu a neděli.
00:17:11 Oznamují to poutače po celém městě.
00:17:13 Přijdou tam obvykle celé rodiny nebo mladí ve skupinkách.
00:17:17 Majitel kolotoče pan Rubin Bond, rodák z Londýna,
00:17:22 by rád vyprávěl o jeho začátcích.
00:17:25 Na monarchii mě fascinuje především kontinuita.
00:17:28 Když si člověk uvědomí, že od roku 1966 máme do dnešního dne
00:17:34 nepřetržitý věnec monarchů, králů a královen, jsou to lidé,
00:17:40 kteří mají velmi dobrou pověst.
00:17:44 Britové je považují za významnou součást britského života
00:17:50 a sama královna je velice pracovitá.
00:17:54 Má v tom podporu svého manžela, vévoda z Edinburghu je známý žertéř,
00:18:00 který se dělá legraci ze všeho, také sám ze sebe.
00:18:05 Tento manželský pár je model pro mnoho Britů.
00:18:14 HRAJÍ
00:18:31 Britové jsou si vědomi, že už nevlastní 1/3 světa jako dříve,
00:18:37 ale jejich mentalita se posunula od těch dob jen málo.
00:18:42 Možná právě centrálním pilířem těchto úvah je právě královna,
00:18:47 která to celé sjednocuje a královská rodina.
00:18:51 Lidé velmi usilovně pracují na zastupování Británie
00:18:54 po celém světě a mně se to líbí.
00:18:59 Britové jsou přirozeně konzervativní, bez ohledu
00:19:03 na jejich politické názory.
00:19:05 Mají v sobě tradici, která je filozofie umírněnosti.
00:19:10 Z toho vychází i jejich pověst mírné humanity.
00:19:14 Jsou to kosmopolitní lidé a proti cizincům
00:19:18 nemají žádné předsudky.
00:19:27 Za 10 let nám něco přes 5 000 příspěvků pro Radiožurnál.
00:19:33 Fejetony se vysílají teprve nedávno, asi poslední 3-4 měsíce.
00:19:42 Jsou to nedělní 1,5minutové fejetony, těch je zatím jen desítky.
00:20:00 Co se týče života v Anglii, tak občas jsem si vzpomněl na rodinu,
00:20:05 ale udělal jsem rozhodnutí se svou manželkou z Prahy,
00:20:09 že v Británii zůstáváme.
00:20:12 Nikdy jsem žalem neplakal, byli jsme rozhodnutí
00:20:15 a připraveni na to, že už se nevrátíme
00:20:19 a zemřeme v Británii.
00:20:22 Listopadovou revoluci jsem považoval za boží dar,
00:20:26 dokonce jsme plánovali důchod, protože máme rádi
00:20:30 arabský Devon a moře, že si na důchod koupíme chaloupku
00:20:36 u moře a budeme se dívat do moře, které nám bude nahrazovat ČR.
00:20:43 Když nastala revoluce, tak jsme začali jezdit často domů
00:20:48 a dneska jsme velice spokojení, když můžeme přijet do domku
00:20:52 po moji mamince, do Kolína.
00:20:54 Bohužel už tam maminka není.
00:21:05 Přísloví na závěr jsme vybírali z německé moudrosti.
00:21:15 Skryté titulky: Lucie Valachovičová, Česká televize, 2010
