Odborní poradci

Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.

Mým prvním úkolem bylo dohlédnout na správnost historických reálií a soulad historických událostí, tak jak nám je podávají prameny, se scénářem. Druhým úkolem bylo dbát na autenticitu a historickou korektnost kostýmů. Byl jsem také přítomen na natáčení například při scéně, ve které se na Švihově zpovídali čeští stavové, a musel jsem dohlédnout na to, aby byli přítomni jen luteránští a katoličtí kazatelé, kteří tehdy skutečně přítomni být mohli. Období pražské defenestrace v roce 1618 a následná bitva na Bílé hoře a třicetiletá válka musí vyznít jako takové varováním mimo jiné i pro politiky. Protože je vždy potřeba zvážit všechny možné důsledky svého konání. Volba Fridricha Falckého byla trošku nešťastným aktem a v podstatě rozhodla o osudu našeho území na dalších 300 let.

Mgr. et Mgr. Klára Andresová

V letošním roce si připomínáme čtyřsetleté výročí třetí pražské defenestrace, které je ovšem zastíněno řadou dalších kulatých výročí – především výročím konce první světové války a vzniku Československa 1918. Přesto bychom neměli zapomínat ani na rok 1618, kdy došlo k vyhození královských místodržících Slavaty a Martinice z okna České kanceláře na Pražském hradě. Defenestrací totiž začalo české stavovské povstání, které bylo zároveň první fází třicetileté války. A tato válka se stala prvním konfliktem, který zasáhl takřka celou Evropu. Ovlivnila demografický vývoj světadílu, politické a náboženské uspořádání, proměnu vojenství i rozvoj řady vědních disciplín. Mým hlavním úkolem byla úprava scénáře filmu Bůh s námi pro potřeby dokumentárního filmu Defenestrace 1618, na kterém jsem pracovala primárně. Spolupracovala jsem na vzniku objektivních komentářů, které v dokumentu zazní, a podílela jsem se na výběru a digitalizaci archiválií, dobových obrazů a grafik, které diváci uvidí. S grafikem, který vytvářel mapy, jsem spolupracovala na jejich obsahu. Kromě toho jsem připravila a realizovala rozhovory se zahraničními odborníky a následně kontrolovala obsahovou správnost překladů cizojazyčných výpovědí do češtiny pro potřeby dabingu. Zúčastnila jsem se natáčení v katedrále sv. Víta a v areálu Pražského hradu, kde jsem dohlížela na filmování těch staveb a prvků, které byly přítomny již v době stavovského povstání, a nejsou tedy mladšího data. Filmovému štábu jsem odpovídala především na některé otázky související s dobou vlády Fridricha Falckého v českých zemích, ovšem vymýšlela jsem také návrhy podoby vojenských táborů, které jsou jednou z mých hlavních odborných specializací.

Mgr. Jiří Louda

Stavovské povstání a třicetiletá válka je po husitství jedno z nejfrekventovanějších a mnohými stále emocionálně vnímaných období našich dějin. Není se co divit. Porážka na Bílé hoře a následné represálie spojené s rekatolizací a centralizací i hrůzami navazující dlouhé války, značným zpustošením země, emigrací, rozvratem kulturním i společenským na dlouho zásadně ovlivnily dějiny naší vlasti. Reflexe těchto událostí se projevovala i po staletích nejen v kultuře, ale též v reálné politice. Touha „odčinit Bílou horu“ hrála nepopiratelnou úlohu i při vzniku samostatné Československé republiky. Film se tedy dobře váže nejen k čtyřsetletému výročí třetí defenestrace a vypuknutí třicetileté války, ale zprostředkovaně má vztah také k stému výročí naší obnovené samostatnosti. V úloze odborného poradce jsem spojil svou profesi historika s dlouholetým koníčkem – tedy historickým šermem. Mým úkolem bylo především dohlížet na vojenské scény, ať již přímo bojové, či z vojenského života. Při tom jsem koordinoval spolupráci s členy různých zájmových skupin zabývajících se historickým šermem a vojenskou historií. Na natáčení se těchto nadšenců ve vlastních kostýmech a s vlastní výzbrojí podílelo více než sedmdesát, a to nejen z Regimentu zemské hotovosti, ale i z řady dalších. Také jsem spolupracoval s rekvizitáři a zejména musím pochválit spolupráci s kostýmním výtvarníkem Tomášem Chludem. Při značně omezeném rozpočtu jsme se všichni totiž snažili o téměř nemožné – navodit pokud možno co nejvěrohodnější dobovou atmosféru. Takto intenzivně jsem se na čistě hraném filmu podílel poprvé a pochopitelně jsem měl jako historik řadu výhrad k věcem, které naopak umělcům připadaly jako zcela podružné. Jsem tedy velmi zvědav na výsledek. Přesto doufám, že vzniklo dílo z časů třicetileté války, které nemá v naší televizní tvorbě co do věrohodnosti obdoby. Věrná historická rekonstrukce to však určitě není – jedná se o umění.

ThMgr. Dušan Hejbal

Doba, o které podává svědectví tento film, patří k nemnoha momentům, kdy česká historie ovlivňovala další vývoj Evropy. Její složitost se nedá popsat několika větami. Prolínaly se zde náboženské spory s mocenským střetnutím mezi českými stavy a habsburskou monarchií. Proti sobě tu stály dvě odlišné koncepce vládnutí – stavovský stát a absolutní monarchie. Bitva na Bílé hoře, následná poprava 27 českých pánů a vše, co následovalo, nakonec pro český národ znamenalo setrvání v habsburském soustátí se všemi negativy, ale i některými pozitivy až do roku 1918. Na filmu jsem se podílel jako odborný poradce v oboru liturgiky. Mým úkolem tedy bylo, aby byl přiměřeně zachycen zejména ritus ve scénách o korunovaci krále Fridricha, modlitbě císaře Ferdinanda II., jakož i reformačním slavení eucharistie. Také jsem spolupracoval na výběru liturgických textů, které zaznívají v pozadí několika scén. Při samotné scéně korunovace jsem zároveň vypomohl v roli Jiřího Dykasta, který byl administrátorem dolní (utrakvistické) konzistoře.

Prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.

Mým úkolem bylo dělat odborného poradce, tj. snažil jsem se alespoň poněkud uvést literární fikci zcela ahistoricky psaného scénáře do přibližného souladu s historickou pravděpodobností. Obávám se ale, že to byla psaní marně psaná. Zajímavá byla naopak spolupráce s produkcí filmu, které jsem pomáhal s výrobou různých rekvizit jako listin, dopisů a pečetí. Tak snad alespoň tyhle detaily budou ve filmu souhlasit. Film se pokouší zachytit z neobvyklého úhlu klíčové období našich dějin, k němuž se instinktivně vztahujeme při každém dalším dějinném průšvihu.