12. května 2024

Zámek Loučeň najdete ve stejnojmenném městečku vzdáleném asi 12 kilometrů od Nymburka. Majitelů se na zdejším panství vystřídala celá řada. Patřili k nim například Václav Berka z Dubé nebo Valdštejnové. Na počátku 18. století se Karel Arnošt z Valdštejna, vyslanec císaře ve Španělsku, po návratu do Čech rozhodl vybudovat zámek ve stylu baroka. Z Loučně tehdy udělal své hlavní sídlo a my si památku prohlédneme.

Říká se mu Český Grand Canyon. Lom Velká Amerika nedaleko Karlštejna je vápencový kaňon dlouhý zhruba 800 metrů a až 100 metrů hluboký. Jde o romantickou lokalitu, kterou vyhledávají filmaři. Vznikal tu například slavný Limonádový Joe. Kolem celého kaňonu vede turistická stezka s dvanácti zastaveními, na nichž se dozvíte spoustu zajímavostí.

Uprostřed Českého středohoří kousek od Ústí nad Labem stála odedávna osada Velichov s několika domy. Po roce 1945 zanikla a v průběhu desítek let se jednotlivá stavení proměnila v ruiny. Louky, kde se dřív pásl dobytek, zarostly plevelem a křovím. V roce 2008 objevil Velichov Milan Talský a romantické místo v lůně přírody mu učarovalo. Domy i pastviny obnovil, a dokonce tu vybudoval muzeum skla, které u nás nemá obdoby. Do jeho Sklářského ráje se vypravíme.

Uhersko leží na návrší nad říčkou Loučná 20 km od Pardubic. První písemné zmínky o obci s tímto názvem byste objevili už v Dalimilově kronice v roce 1308. Jméno obec získala buď podle toho, že kdysi vyhořela nebo podle Uhrů, se kterými místní v raném středověku obchodovali. Na místě zvaném „Na Valech“ stávala tvrz, u níž byla vybudována také malá kaple. Dlouhou historii připomíná několik památek, které si prohlédneme.

Pod názvem Enigma se ukrývá asi nejslavnější šifrovací přístroj 20. století. Původně byl sestrojený pro německou meziválečnou poštu. V té době šlo o zařízení vážící skoro 50 kilogramů. Jeho zmenšením vznikl stroj, který později sloužil nacistické armádě, letectvu a v ponorkách. Správné nastavení jeho válců a propojení kabelů, které se navíc každý den měnilo, bylo velkým tajemstvím a ještě větším pak fakt, že se spojencům podařilo systém kódování rozklíčovat. Ve spoustě zemí se to nevědělo ani dlouho po válce, a tak je tamní služby používaly i v 50. letech. Jeden z dochovaných aparátů je letos vystaven v brněnském technickém muzeu.

Ocelové srdce Vysočiny. Tak býval nazýván Žďár nad Sázavou. Jeho rozmach nastal se zahájením provozu strojírenského a slévárenského závodu Žďas v roce 1951. Až do roku 1949, kdy došlo k administrativnímu spojení pod dnešním názvem, se tu po několik století paralelně rozvíjely dvě samostatné obce – Město Žďár a Zámek Žďár, kde se nachází známý kostel na Zelené hoře. Zatímco tuto perlu barokní gotiky zná téměř každý, město zatím turisté příliš neobjevili.