9. července 2023

Hrad Buchlov patří k nejstarším dochovaným u nás. Byl vybudován v první polovině 13. století jako součást obranné linie střežící v té době nestabilní moravsko-uherskou hranici a nikdy nebyl zcela dobyt. I díky tomu můžeme dodnes v některých jeho částech sledovat jeho postupný stavební vývoj od románského slohu až po baroko. Jemu se věnuje i nový netradiční návštěvnický okruh – Buchlovská spirála. Vede běžně nepřístupnými částmi parkánu a končí na věži, odkud máte celý komplex jako na dlani.

Právě před dvaceti lety, tedy v roce, kdy vznikla Toulavá kamera, byla znovu vysvěcena kaple sv. Kříže v bývalé šumavské osadě Hůrka na Prášilsku. Jako rodinnou hrobku ji nechal postavit v roce 1820 sklářský podnikatel Jiří Kryštof Abele. Obec byla, stejně jako nedaleká Nová Hůrka, od padesátých let minulého století součástí vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda a byla zlikvidována. K zemi šel kostel, hotel, všechna stavení a kaple sloužila jako pozorovatelna pohraničníkům. V devadesátých letech se začalo s její obnovou a dnes se zase těší pozornosti kolemjdoucích.

Severovýchodně od Nymburka leží malé město Rožďalovice. Původně v těchto místech pravděpodobně stály dvě osady stejného jména. Později byly spojeny do jedné obce, kterou roku 1340 Jan Lucemburský povýšil na město. To v 1622 získali Valdštejnové a drželi ho až do roku 1760. Právě za jejich vlády, roku 1666, Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý požár. Po něm následovala velká stavební obnova, a všechny významné stavby pocházejí především z této doby. Letos si v Rožďalovicích připomínají 800. výročí od první zmínky o obci, a tak se připravují na velkou slávu.

Řezba motorovou pilou je poměrně mladá umělecká disciplína. Její historie se začala psát někdy v 60. letech minulého století v USA. Tvorbou různých soch s pomocí velkého nástroje si volný čas krátili i dřevorubci a tesaři. U nás se tento postup zabydlel v 90. letech, kdy se mu začalo věnovat pár lidí. Dnes už jich je několik desítek, mezi nimi i Romana Krestýnová, která se před sedmi lety se svou kolegyní Dagmar Dvořákovou nastěhovala do bývalého hostince v Litoboři na Náchodsku. Tady našly velkou inspiraci pro tvorbu.

Už jste někdy slyšeli o Zubří zemi? Jedná se o hornaté území mikroregionu Bystřicko na Vysočině, kde ovšem podle odborníků žádní zubři nikdy nežili. Zmíněný název pochází od toho, že zdejší kraj od počátku 13. století kolonizoval rod Pernštejnů, který se v souladu s rodovou tradicí honosí zubří hlavou ve znaku. Na strategických místech nového panství budovali jeho příslušníci pevné hrady. Až na rodové sídlo Pernštejn jsou dnes všechny zříceninami a my si některé prohlédneme.