7. květen

Hrad Pecka bývá nazýván perlou Podkrkonoší. Podle jedné z pověstí u jeho zrodu stála čarodějnice z nedalekého kopce Tábor, která odhodila na jednu stranu kost a na druhou pecku. V těch místech pak vyrostla dvě stejnojmenná sídla. O tom, kdo a kdy přesně to druhé vybudoval ve skutečnosti, historické prameny mlčí. Poprvé je v nich zmíněno v roce 1322. Obdobím největší slávy pro něj byl počátek 17. století, kdy patřil Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Při prohlídce si nejen tohoto významného šlechtice připomeneme.

Největší chloubou Hluboké nad Vltavou je zámek. Zájmu turistů se ale těší i místní zoologická zahrada, kterou najdete na břehu velkého Munického rybníka, v těsném sousedství loveckého zámečku Ohrada. Je jednou z nejstarších v Čechách. Rozlohou sice nepatří k největším, přesto nabízí hodně pestrou podívanou. Chovají v ní totiž zvířata 285 druhů nejen z Evropy, ale i z dalších kontinentů. Zažit tu na vlastní kůži můžete například atmosféru africké savany nebo tropického deštného pralesa.

Panské sídlo ve Svojšíne patřilo za dobu své existence hned několika rodům. Žili na něm mimo jiné předci mincmistra Království českého a oblíbence krále Václava IV. Petra Zmrzlíka. V té době mělo ještě podobu tvrze, kterou později nahradil zámek. Ten v druhé polovině minulého věku chátral a doslova za pět minut dvanáct se dočkal záchrany. Jeho obnova byla zahájena právě před dvaceti lety. Dnes už v něm návštěvníci mohou obdivovat nádherně zařízené komnaty, které si prohlédneme i my.

Středověké rukopisy byly vždy zdobené barevnými a někdy i zlacenými kresbami, takzvanými iluminacemi. Najdeme je v náboženských textech, od 13. století pak doplňovaly i literaturu. Mistři tohoto oboru se nejprve zaměřovali na iniciály, což byla velká písmena na začátku kapitol, později tvořili také ornamenty na okrajích stránek. Dnes u nás tento um ovládá jen málo lidí. Patří mezi ně Markéta Poskočilová z Troubek, která nám předvede, co všechno její práce obnáší.

Kousek od historického centra Prahy, v hloubce zhruba 20 metrů pod povrchem, najdeme jeden z deseti největších krytů civilní ochrany v naší metropoli. S rozlohou 1330 metrů čtverečních je zároveň nejrozsáhlejší podzemní stavbou druhé pražské části. Je udržován v provozuschopném stavu, vybaven vším důležitým pro krátkodobé nouzové přežití a v případě nebezpečí může do 24 hodin začít sloužit. My si jeho prostory projdeme.

Vysočina je rájem zejména pro příznivce zimních sportů. Na své si tam ale přijdou i milovníci výletů v sedle bicyklů. Pro ně v regionu vybudovali už 150 kilometrů cyklostezek. My se vydáme po trase, která nás z údolí řeky Sázavy dovede do Nížkova nedaleko Přibyslavi. Tam najdeme jednu z nejvýznamnějších památek regionu, kostnici s ostatky zhruba šesti až osmi tisíc lidí. Bezmála tři stovky let se dochovaly v původní podobě i uspořádání.