3. červenec 2022

Obec Lipová-lázně najdete na rozhraní Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Vznikla sloučením dvou samostatných vesniček – Dolní a Horní Lipové. Tu první proslavil přírodní léčitel Johann Schroth, který svým pacientům ordinoval popíjení vína. V současnosti se mezi největší místní lákadla řadí Faunapark. Založili ho před 16 lety manželé Petra a Dagmar Augustýnovi. Začínali s jedním krkavcem, párem opiček, pštrosem a dvěma papoušky. Dnes se starají o 43 druhů zvířat. A některé ze svých chovanců nám představí.

Rudka u Kunštátu je malá moravská vesnice s necelou stovkou domů. Bývala vyhlášenou hornickou obcí, ve 20. letech minulého století ji ovšem proslavilo něco jiného. Vyrostla tam totiž v té době nejvyšší skulptura střední Evropy, čtrnáctimetrový monument prezidenta T. G. Masaryka. Byl prvním z řady vlasteneckých děl, která vznikla ve spolupráci místního podnikatele a řezníka Františka Buriana a sochaře samouka Stanislava Rolínka. Tenhle unikát se sice nedochoval, ale další poklady z té doby si můžeme prohlédnout.

K řemeslům, která v minulém století proslavila šikovné české ručičky po celém světě, patřilo síťování. S využitím této techniky se dělaly pevné sítě pro rybáře i jen několik desítek gramů vážící jemné síťky, kterými si dámy chránily své účesy. Právě tyhle praktické pomůcky od nás putovaly téměř do všech kontinentů. A věhlas si vydobyly i neobvyklé tašky s velkými oky, K ovládnutí téhle výroby stačilo naučit se vázat jediný uzel. Jak se ale přesvědčíme v muzeu v Poniklé, úplně jednoduché to nebylo.

Před jednaosmdesáti lety po bitvě o Velkou Británii pronesl Winston Churchill větu: „Nikdy nevděčilo tolik lidí tak malé skupině za tak mnoho”. Tato slova byla poděkováním pilotům RAF, v jejichž řadách bojovali i Čechoslováci. Z oceňovaných hrdinů se ovšem v rodné zemi po únoru 1948 stali štvanci, z nichž mnozí skončili ve vězení. Snaha vymazat je z lidské paměti naštěstí minulému režimu nevyšla. Odvahu těchto Rytířů nebes si můžeme připomenout v muzeu RAF generála Emila Bočka v Ivančicích.

Dálková pěší cesta vedoucí z Prahy do Kostnice dostala jméno po kazateli, mysliteli a bývalém rektorovi pražské univerzity Mistru Janu Husovi a má připomínat jeho pouť před církevní koncil. Hlavním zdrojem informací o tom, kudy tehdy se svým doprovodem šel, byly jeho deníkové záznamy a dopisy. Přesný popis trasy se ovšem nedochoval, a tak ji ta dnešní, 800 kilometrů dlouhá, kopíruje částečně symbolicky. My se vydáme po její části klikatící se krajinou severního Plzeňska.