11. května 2025

Hrad Rožmberk patří k vyhledávaným jihočeským památkám. Letos se tamní prohlídková trasa proměnila, připomíná časy, kdy areál patřil rodu Buquoyů z francouzsko-belgického pomezí. Ten si tu zřídil příležitostné letní sídlo, v Čechách jeho členové strávili staletí, zažili vzestupy i pády. Věnovali se lesnictví, bádání a umění, zůstaly po nich Žofínský prales nebo Tereziino údolí s umělým vodopádem a prosluli také výrobou tajemného hyalitového skla.

Ke květnu patří i jarní tah ptáků, kteří se vracejí zpět ze zimovišť. Samci mnohdy přilétají dříve než samice, aby připravili hnízda. Nejvíce patrné je přemisťování opeřenců na stojatých vodách – tedy jezerech a rybnících. Proto jsou takové lokality často v tuto dobu vyhledávané ornitology, ale i turisty, kteří se o ptactvo zajímají. Jednou z nich je Chomoutovské jezero u Olomouce a jeho okolí. Ve zdejším mokřadu hnízdí minimálně 73 druhů opeřenců.

Amazoňan rudoocasý, ostralka bělolící, ara hyacintový, ostnák jihomarerický… Tyhle opeřence u nás v přírodě nenajdete, ale můžete je vidět v pražské zoologické zahradě v Rákosově pavilonu i ve venkovních voliérách. Stanislav Rákos byl chovatel exotických ptáků a fanoušek trojské zoo. Krátce před svým skonem jí poslal obrovský dar –10 milionů korun. Přál si vybudovat moderní útočiště hlavně pro papoušky, které nakonec nese jeho jméno, a my se jím projdeme.

V samém jádru Olomouce, na Dolním náměstí, stojí nenápadný kostel Zvěstování Páně, který je součástí kláštera kapucínů. Tento řád to v Olomouci neměl nikdy lehké. Dvakrát bratry z jejich domovů vyhnali protestanti a potřetí komunisté. Kapucíni jsou žebravý řád, nemají žádný majetek a o chod kláštera se většinou starají vlastními silami. Občas jim pomůžou studenti Univerzity Palackého, kteří mají v areálu koleje. Podíváme se, jak se jim daří památku udržovat.

Kalich nebo třeba kroměřížská růže. To jsou některé z tradičních ornamentů na výšivkách, kterými se po staletí zdobí kroje v Hroznové Lhotě na Hodonínsku. Mezi ty, kdo přivedli tohle umění téměř k dokonalosti, patří Ludmila Farkašová. Její celoživotní záliba jí v roce 2021 vynesla i titul nositel lidových tradic. Své letité zkušenosti i um předává nezištně dál, například dětem v místní základní škole. A podělí se o ně i s námi.

Milovníky vojenské techniky lákají drobné bunkry a opevnění v pohraničí, které vyrostly před druhou světovou válkou. Letos si připomínáme 80. výročí ukončení tohoto konfliktu a při té příležitosti se vydáme do objektu, který měl bránit severovýchodní hranici naší země. Tvrz Bouda je nejzachovalejší stavbou svého druhu na našem území. Dnes ji můžete obdivovat v původní podobě, v jaké ji armáda byla nucena opustit. Několikrát v průběhu sezóny v ní turisty provádějí členové Společnosti přátel československého opevnění i v dobových uniformách.