17. dubna 2022

Obdarovávat na Velikonoce malovanými vajíčky je v Česku zvykem už po staletí. Ale výraz kraslice se rozšířil až na konci věku devatenáctého. Pro jejich zdobení se používají v různých regionech specifické motivy. Na Horácku například často připravovali kraslice mluvící. A to proto, že mladík, který ji dostal, hned věděl, co mu dívka chce říct. V památkové rezervaci Betlém v Hlinsku si prohlédneme ty nejstarší dochované a Eva Hejduková, která se jejich zdobení věnuje už víc než tři desítky let, nám ukáže, jak na to.

Obyvatele některých vesnic o svátcích už časně ráno probouzí hlasitý rachot. Na svědomí ho mají takzvaní rapačáři, někde též nazývaní klapotáři, obchůzkáři nebo klepači. Jsou to školou povinní kluci, kteří chodí na obchůzky od domu k domu se speciálními hrkajícími vozíky, kterým se říká rapače a fungují na podobném principu jako řehtačka. Prastará tradice se do dnešních dnů dochovala třeba v Hážovicích na Valašsku, kam se vypravíme.

Během velikonočních svátků se v některých kostelech objeví unikátní oltáře připomínající Boží hrob v Jeruzalémě. Jejich tradice sahá až do středověku, kdy bylo obvyklé absolvovat jako pokání za hříchy pouť do Svaté země. Tu si však většina kajícníků nemohla dovolit, a tak se začaly jeskyně s tělem Ježíše Krista budovat v chrámech. Oltáře, které si prohlédneme ve Velkých Opatovicích a v Rychtářově na Vyškovsku, jsou skleněné a pocházejí z 19. století.

K velikonočnímu času patří celá řada rituálů. Některé připomínají příběhy z Bible, další jsou spjaty s vítáním jara. Připravují se i speciální pokrmy. Ale zvyky nejsou všude stejné. Na Doudlebsku v jižních Čechách například mládenci malovaná vajíčka po generace dostávají dřív než jinde, a dokonce ne jako odměnu za vyšlehání dívky. Dozvíte se nejen, kdy si pro ně chodí, ale také, čím si je vyslouží. Prozradíme vám také, k čemu místním mužům slouží beran a co se v tomto kraji nazývá strakou.

Stejně jako o Vánocích, peče se i o Velikonocích obřadní pečivo. Chybět nemohou třeba perníčky. Nebyly jen svátečním mlsáním, pro naše předky představovaly součást lidové magie. Hospodyňky jim často dávaly tvary slepiček, beránků nebo kachniček, protože věřily, že když takový perník snědí, bude se zvířatům v jejich hospodářství dobře dařit. Tradiční velikonoční perníky už od malička peče i Karla Srbová z Jílového u Držkova. Detaily receptu, který se naučila od své maminky, sice drží v tajnosti, několik dobrých rad od ní ale dostaneme.

Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky, kdy si věřící připomínají ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na Velký pátek procházejí lidé s modlitbou křížové cesty. A to buď v kostelech, kde jsou vyobrazeny výjevy z umučení nebo se vydávají na ty, které vedou pod širým nebem Jedna taková nedávno vznikla v Nepomuku na jižním Plzeňsku. Místní kalvárii vytvořili mistři kovářského řemesla a my vám ji ukážeme.