27. února 2022

Prachatice vznikly v šumavském podhůří na Zlaté stezce. Město i občané díky obchodu bohatli a okázale to dávali najevo. Na Velkém náměstí vyrostla řada výstavných renesančních domů s bohatou malířskou výzdobou. Svou podobu si centrum z velké části zachovalo dodnes, a proto bylo v roce 1981 vyhlášeno Městskou památkovou rezervací. Před dvaceti lety pak získaly Prachatice titul Historické město roku a letos o něj budou usilovat znovu.

Krušné hory prosluly dobýváním stříbrných, měděných, železných, cínových a dalších rud. Dokonce zažily i jakousi stříbrnou horečku, obdobu té zlaté v Americe. Jsou doslova prošpikovány těžebními jámami a štolami. Díky nadšencům jsou mnohé z nich postupně zpřístupňovány návštěvníkům. V Mikulově na Teplicku působí obecně prospěšná společnost Krušnohorská důlní, jejíž zástupci nás zavedou na několik míst, ve kterých horníci pod zemí ukryté bohatství získávali.

V roce 2011 zdědila Gabriela Horčíková po své babičce starý vodní mlýn u Trhonic nedaleko Poličky. Tedy přesněji řečeno těžko obyvatelnou ruinu. Rozhodla se vrátit klapáč do stavu, v jakém byl ještě za první republiky. Tedy v době, kdy se do něj sjížděli sedláci z okolí s úrodou ze svých polí. A podařilo se jí to. Předloni dokonce svou péči o historickou památku získala ocenění Zlatá jeřabina, kterou uděluje kraj Vysočina za kulturní počiny.

Křišťálové lustry českých sklářů visí v královských palácích, na luxusních jachtách, ale i v muzeích nebo divadlech. Na severu Čech se vyrábějí už od počátku 18. století. Vytvořit takové skvosty je náročné, ale ohromně těžké je i opravit je, pokud se poničí. Vrátit jim zašlý lesk dokáží v restaurátorské dílně v Turnově. Jejich díla mohou obdivovat například návštěvníci pražského kostela sv. Mikuláše.

Podle historických pramenů stála už v roce 1371 ve Slatiňanech na východě Čech středověká tvrz. Tu v 16. století nahradil renesanční zámek, který nechal vybudovat tehdejší majitel panství rytíř Bohuslav Mazanec. V roce 1746 se na něj přiženil kníže Jan Adam z Auerspergu. Jeho potomkům sídlo patřilo dalších téměř 200 let. Časy, kdy tu pobývali, si můžete připomenout i v těchto měsících, kdy je pro návštěvníky otevřená nová zimní prohlídková trasa.

Palkovické hůrky se skromně krčí ve stínu Moravskoslezských Beskyd mezi Frýdkem-Místkem a Kopřivnicí. Jejich nejvyšší vrcholy dosahují jen do výšky zhruba 600 metrů nad mořem. Většina pohoří je chráněnou přírodní rezervací, místní krajina je totiž považována za jeden z nejzachovalejších pozůstatků původního lesa v Pobeskydí. Řeka Ondřejnice dělí hůrky do dvou částí. Menší dominuje hrad Hukvaldy, ta větší nabízí divočejší přírodu. A právě do té druhé se vydáme.