31. říjen 2021

Mezi naše nejznámější památky patří zámek Konopiště na Benešovsku. K chloubám sídla patřil vzácný renesanční štít, který do svých sbírek získal na konci 19. století Ferdinand d'Este. Jenže za druhé světové války tento skvost zmizel, zalíbil se totiž samotnému Adolfu Hitlerovi. Pak se po něm slehla zem a až před pěti lety ho historik Ladislav Čepička vypátral v Muzeu umění v americké Philadelphii. Po dlouhém vyjednávání se nedávno konečně vrátil domů, a tak ho dnes mohou návštěvníci památky obdivovat v tamní zbrojnici. Prohlédneme si ho i my a připomeneme si další zajímavosti areálu.

Jihočeskou krajinou se mohou turisté toulat po víc než pěti tisících kilometrech značených pěších tras. K těm nejstarším patří takzvaná Fritschova stezka. Měří necelých dvacet kilometrů a dokončena byla těsně před vypuknutím druhé světové války. Vede kaňonem meandrující řeky Vltavy, kolem bukových porostů chráněné krajinné oblasti Blanský les, ale i celé řady památek. Výlet pohodovým terénem zvládnou i méně zdatní výletníci. Společně se cestou zastavíme u zříceniny hradu Dívčí kámen a zjistíme, jak podle pověsti přišel ke svému jménu. Zajímat nás bude i jedna z nejstarších památek v okolí, pozůstatky keltského oppida.

Historie ostravského černouhelného dolu Michal se začala psát v roce 1843. O třináct let později ho koupila společnost Severní dráhy Ferdinandovy, která provozovala železnici vedoucí z Vídně k polským solným dolům. Vlastnila ho až do znárodnění roku 1945. Pod jejím vedením byl v roce 1915 přestavěn a elektrifikován. Od té doby nedoznal podstatnějších změn, a i proto je od roku 1995 je chráněn jako národní kulturní památka. Bohatství ukryté pod zemí se tam už nedobývá, ale připomenout si časy, kdy tu havíři fárali, můžeme dodnes. Zavítáme do míst, kde se převlékali, prohlédneme si zařízení, které je do hlubin dostávalo a dozvíme se, komu celý areál kdysi patřil.

Ve spojení s Lázněmi Bohdaneč se většině z nás vybaví především areál, v němž se už déle než sto let kurýrují pacienti s problémy pohybového ústrojí. Ti mohou odpočívat v rozlehlém anglickém parku, ale také vyrazit na výlet do okolí města. Třeba po naučné stezce kolem rybníků, které bývaly na přelomu 15. a 16. století součástí rozsáhlé Pernštejnské soustavy, svého času největší v českých zemích. Čítala tehdy víc než 250 vodních ploch, z nichž se dodnes dochovala zhruba pětina. Unikátní dílo dávných majitelů panství si připomeneme a zavedeme vás také k ornitologické pozorovatelně, z níž můžete sledovat ptactvo, které si lokalitu oblíbilo.

Není mezi námi moc lidí, kteří by dokázali vlastníma rukama postavit malý hrad. Navíc jen tak podle vlastní fantazie. My vám jednoho takového nadšence představíme. Vypravíme se za ním do malé obce Lipová na Drahanské vrchovině na střední Moravě. Jmenuje se Zdeněk Procházka, vyučil se zedníkem a dnes je mu 76 let. Budovat začal na přelomu tisíciletí a s přestávkami se práci věnoval patnáct roků. Prozradí nám, co ho k neobvyklému počinu inspirovalo, kde získal materiál a co všechno musel zvládnout. Zároveň nás bude zajímat, jak přišlo jeho dílo k názvu Špacírštejn.

Adršpašské skalní město zná většina z nás. Málokdo už ale ví, že jen kousek od něj se nachází další, byť podstatně menší. Má podkovovitý tvar a jeho nejmohutnější věže dosahují do výšky 667 metrů nad mořem. Najdeme ho na kopci, jehož slunné stráně naši předci dlouho využívali k sušení dřeva. V mapách ho objevíte pod označením Křížový vrch. Tohle jméno mu dala kalvárie, která na něm vede nejméně dvě stovky roků. Cestou projdeme mimo jiné kolem kříže, který na vrchu stojí ještě déle. A zastavíme se také u jednoho tajemného místa.