17. říjen 2021

Při své cestě k naší současné hranici s Německem musela řeka Labe překonat dvě pohoří. Nejprve vulkanické České středohoří, kam se noří známou Portou Bohemicou. A poté ho ještě za Děčínem čekaly Labské pískovce. A právě v nich si vyhloubila kaňon, který je nejmohutnějším pískovcovým v celé Evropě. Není proto divu, že toto monumentální údolí láká už přes tři století k procházkám milovníky krásné přírody i úchvatných výhledů. Jako houby po dešti tu pro ně už v 18. věku vyrůstaly vyhlídky. Některé z nich od roku 2015 spojuje naučná stezka, po které se společně projdeme.

První zmínky o Nižboru pocházejí z druhé poloviny 13. století. Souvisely s hradem, který na výrazném ostrohu nad soutokem řeky Berounky a Habrového potoka nechal vybudoval Přemysl Otakar II. O několik století později bylo sídlo patřící českým panovníkům přestavěno na renesanční zámek. A v časech baroka se zásluhou Jana Josefa z Valdštejna dočkalo současné podoby. Dnes se o památku stará obec a vypravit se v ní můžete do doby, kdy kraj obývali Keltové. Dozvíme se, co se z jejich časů dochovalo, připomeneme si místní zámecké pány a vydáme se také do nedávno objevených prostor v podzemí.

Mýdla už dávno nejsou pouze základní hygienickou pomůckou, u které není podstatné, jak vypadá nebo voní. Dnes si můžeme vybírat i z mnoha tvarů a také podle složení. Jejich výrobě se věnuje i Šárka Bredlerová z Malé Skály. První si uvařila před dvaceti lety, když se jako novopečená maminka rozhodla umývat své děti přírodními a šetrnými produkty. Postupně se tenhle koníček proměnil v její profesi a pro své výtvory dokonce získala označení „regionální produkt Českého ráje“. Prozradí nám, co všechno do voňavých produktů přidává, kde jednotlivé ingredience získává a jak celá výroba probíhá.

Brno se pyšní mnoha zajímavými podzemními prostorami. K nejznámějším patří kostnice pod kostelem sv. Jakuba nebo labyrint pod Zelným Trhem. Pod povrchem je ale ukrytá i celá řada staveb technického charakteru. Naprostým unikátem je mezi nimi víc než sto let starý vodojem na Žlutém kopci, nacházejícím se mezi hradem Špilberk a známým výstavištěm. Místo bylo vybráno nejen díky své výšce, ale i kvůli blízkosti řeky Svratky. Mimochodem podobná díla byste dnes našli jen v Anglii, ze které pocházel i stavitel Thomas Docwry. My si prostory prohlédneme a zjistíme, jak fungovaly.

Řeka Svratka asi patnáct kilometrů od svého pramene protéká takzvanou Milovskou kotlinou. Její klikatící se tok tu odnepaměti tvoří hranici dvou historických celků naší země. Zatímco mírné vrchy Borovského lesa na východní straně patří k Čechám, protilehlou stranu údolí uzavírá Devítiskalská vrchovina, která je součástí Moravy. Jednou z osad, které tu už ve středověku vznikly, byly Křižánky. Tedy úplně přesně to byly osady dvě. Teprve v druhé polovině minulého století byly spojeny v jednu. Jejich nejzajímavější památky prozkoumáme a připomeneme si i některé slavné místní tradice.

K chloubám obce Valeč v Karlovarském kraji patří několik barokních památek. Těmi nejvýznamnějšími jsou kostel Nejsvětější trojice, sloup nesoucí stejné jméno a především zámek. Své sídlo v první polovině 18. století panstvo ozdobilo unikátní kolekcí soch legendárního Matyáše Bernarda Brauna. Znázorňují lidské ctnosti a neřesti, ale také postavy z řecké mytologie. Neměly zrovna jednoduchý osud, ale dnes je návštěvníci mohou v plné kráse obdivovat v unikátní expozici ve Staré kovárně kousek od areálu. Prozradíme vám i to, komu místní vděčí za jejich vytvoření.