9. května 2021

Královským hradem sice nebyl, ale svou velkolepostí a mohutností se mnohým z nich vyrovnal. Hrad Lipnice nad Sázavou na rozhraní Českého království a Moravského markrabství byl před víc než sedmi staletími založen Lichtenburky, jednou z větví starobylého šlechtického rodu Ronovců. Dlouho si slávy panské residence ovšem neužíval, už od dob třicetileté války postupně chátral. Z popela začal povstávat až po roce 1913 a úpravy na něm probíhají i dnes. Na letošní sezónu tu pro návštěvníky připravili hned několik novinek. Vydáme se na prohlídku, některé chystané novinky vám představíme a budeme se věnovat také tomu, jak se prostory vytápěly.

Členité zalesněné území, které se rozprostírá jihovýchodně od Berouna, se nazývá Koda. Národní přírodní rezervaci bylo vyhlášeno už v roce 1952. Jeho rozloha je téměř 500 hektarů a můžete se těšit na velmi rozmanitou přírodu. Čekají vás tu lužní i suťové lesy, doubravy, lesostepi i různé typy skalních stepí a také mnoho jeskyní a paleontologické a archeologické lokality. Pokud se po procházce v přírodě budete chtít vypravit na prohlídku památek a za historií, nedaleko najdete Tetín, kde žila a byla zavražděna svatá Ludmila. Za návštěvu stojí i oblíbené Srbsko.

V květnu loňského roku ukončil na Mostecku těžbu poslední hlubinný hnědouhelný důl v zemi. Horníci vytáhli na povrch všechny stroje a vstup do podzemního labyrintu víc než devíti kilometrů chodeb nadobro zaslepili. Konec této epochy inspiroval Podkrušnohorské technické muzeum k unikátnímu rozšíření expozice. Jejich novinka vypadá při pohledu zvenčí jako dlouhý hangár zastřešený těžkými gumovými pasy z dopravníků. Uvnitř však bez nutnosti sfárat pod povrch zemský zprostředkovává neobvyklý zážitek. Přibližuje práci horníků v prostorách běžnému smrtelníkovi nepřístupných.

Skalní město Adršpach patří k nejnavštěvovanějším přírodním památkám u nás. My se ale dnes nebudeme toulat mezi kamennými výtvory přírody. Navštívíme místní hrad. Stával na nejvyšším kopci v horní části obce. Ve 14. století ho založil Jan Lucemburský pro ochranu hranice království. Vystřídalo se na něm několik majitelů, stal se i zázemím husitských bojovníků, jenže už v roce 1447 byl zbořen. Jeho pozůstatky se dochovaly do dnešních časů, nicméně největší odměnou za výšlap do výšky 680 metrů nad mořem je krásný výhled do okolní krajiny.

Keramické knoflíky se těšívaly velké oblibě. Jejich historie se u nás začala psát na počátku 20. století, kdy s výrobou prvních kolekcí začali v Bechyni v místní keramičce. Tradici už zaniklého řemesla oživila Miloslava Laiblová ze Strakonic, která povýšila nepatrný módní doplněk na malé umělecké dílko. Svůj první kousek vyrobila v roce1991 a s produkty z malé dílny na jihu Čech slavila nebývalý úspěch v tehdy věhlasné pražské Moděvě. Uznání si vydobyla nejen doma, ale i za hranicemi. Její výtvory zdobí oděvy návrhářů v Itálii, Francii, Japonsku, Americe nebo Austrálii.

První zmínka o obci Náklo na Olomoucku pochází z roku 1078. Našli byste ji v zakládací listině Kláštera Hradisko, nejstarším písemném dokumentu v Olomouckém kraji. My si v obci prohlédneme jednu mimořádnou památku – opevněný kostel, který se dochoval v podobě, do jaké byl přestavěn na konci 17. století. Hradby kolem něj jsou vysoké až 10 metrů a traduje se, že podzemními chodbami je propojen s Olomoucí. Připomeneme si také, jak se v Nákle pátralo po ukrytých pokladech. A to vše v původní hanáčtině, kterou zde někteří lidé stále ještě mluví.