16. května 2021

Slavnou báseň, v níž ke společnému stolu usedá císař Karel IV. s Buškem z Velhartic pamatuje ze školních lavic asi většina z nás. Možná spolu čiše pozvedali i na hradě v obci na Klatovsku, který rodu oblíbeného panovníkova komořího patřil. To ovšem prameny nezmiňují. Šlechtické sídlo se ovšem do historie zapsalo také tím, že v něm 15. století byly 5 roků tajně uschovány české korunovační klenoty. Připomeneme si nejvýznamnější majitele hradu. Dozvíme se, který z nich se zasloužil o poslední velkou úpravu Velhartic a nechal postavit zámecké křídlo v pozdně renesančním slohu. A zavedeme vás i do místního pivovaru.

K turistickým lákadlům Horní Police na severu Čech patří malé muzeum velocipedů pojmenovaných po slavném bojovníkovi Trojské války Achillovi. Historie této značky se začala psát na konci 19. století, kdy se 3 kamarádi pustili v podstatě na koleni do montování jízdních kol. Během několika let vybudovali velkou továrnu, ve které v dobách největší slávy zaměstnávali kolem 2 500 lidí. Jejich firma už sice dávno neexistuje, ale unikátní kolekci strojů i dílů, které v ní spatřily světlo světa, dal dohromady Radek Doleček. Nechybějí v ní ani motocykly a zjistíme proč. Největší poklady nám jejich majitel osobně předvede.

Český kras je zhruba dvaatřicet kilometrů dlouhý a osm široký pás převážně vápencových hornin. Odborníci v oblasti zmapovali 680 jeskyní různých velikostí. Největším a nejznámějším labyrintem jsou ty Koněpruské. Archeologové v nich v polovině minulého věku našli úlomky kostí ženy, která žila minimálně před 45 tisíci lety. Jde tak o zatím nejstaršího doloženého obyvatele našeho kontinentu. Do nitra hory zvané Zlatý kůň, v níž se slavný podzemní systém nachází, se společně vydáme a při prohlídce se dozvíme spoustu zajímavostí o jeho výzdobě. Prohlídka běžně trvá hodinu a návštěvníci během ní musí zvládnout asi 500 schodů.

Na jihozápadě naší země se od 18. do 19. století velké oblibě těšily takzvané podmalby. Obrázky na skle s takřka výhradně náboženskými motivy tvořili zpočátku hlavně skláři a jejich blízcí. Přivydělávali si jimi na živobytí. A jejich díla slavila úspěch daleko za hranicemi. Putovala i na Balkán nebo do Pyrenejí. Dnes se u nás staré technice věnuje podstatně méně lidí. Patří mezi ně Jiří Honnis z Opalic u Kamenného Újezdu na Českobudějovicku. Od roku 2005 se dokonce pyšní titulem Nositel lidové tradice. A nechá nás nahlédnout do své dílny. Zjistíme, jak se k téhle tvorbě, která je pro něj stále koníčkem, dostal, jak obrázky vznikají a kde všude bychom je mohli obdivovat.

Dominantou Zašovického hřebu na Třebíčsku je 711 metrů vysoký kopec, kterému nejen místní říkají familiérně Mařenka. Neobvyklý název je vzpomínkou na dceru majitele nedalekého mlýna, která tu kdysi byla zavražděna. Podle pověsti byla Mariana velmi statečná a dokázala se popasovat i s loupežníky. A možná právě to se jí stalo osudným. K vrcholu hory, který zdobí rozhledna, vás dovede stejnojmenná naučná stezka. Ta začíná v malé osadě Dašov u zmíněného klapáče, jehož kolo se stále točí. Ve stavení se můžete obrazně přenést do historie bílého řemesla, najdete v něm historické vybavení a dozvíte se, co všechno zpracování obilí obnášelo.

Piaristický klášter v Ostrově u Karlových Varů nazývaný Posvátný okrsek patřil v době svého vzniku k chloubám města. Ve druhé polovině minulého věku mu ale osud nepřál, a tak hodně zchátral. Naštěstí se nedávno dočkal obnovy. V jeho interiérech si dnes můžete připomenout smutné osudy mnoha církevních památek v kraji, které po konci druhé světové války a odsunu německých obyvatel ztratily své původní poslání. A máte možnost obdivovat umělecká díla, která je kdysi zdobila. Vzhledem k tomu, že se brány areálu po nucené pauze způsobené pandemií konečně znovu otevřely, máte šanci se do něj vypravit nejen s naší kamerou.