7. březen 2021

K nejcennějším pražským památkám patří Týnský dvůr neboli Ungelt nedaleko Staroměstského náměstí. Vznikl zřejmě ve 12. století, největší slávy si užíval za vlády Karla IV. a jeho syna Václava IV. Byl jedním z obchodních center města, kde se dalo získat zboží téměř z celého světa. Až do 16.století v něm fungovala celnice, která přinášela panovníkům země značné příjmy. Pak byla přesunuta jinam a areál s honosnými domy začal chátrat. Dnes je oblíbeným cílem obyvatel metropole a v příznivých dobách i turistů ze všech koutů planety. Prohlédneme si nejzajímavější stavby a dozvíme se, jak to v areálu v jeho nejslavnějších časech chodívalo.

Muzeum historických kočárů v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku je největším zařízením svého druhu u nás a moc konkurentů nemá co do velikosti ani v celé střední Evropě. Obdivovatel a sběratel starých povozů Václav Obr ho otevřel už v roce 2009 a stále ho postupně rozšiřuje. Nedávno prošlo velkou rekonstrukcí, rozrostlo se o jedno patro a do expozice přibyly i lucerny, které zajišťovaly cestujícím světlo. Jedná se o jejich nejpočetnějších kolekci na starém kontinentě, která připomíná už zapomenuté řemeslo lampářství. Zjistíme, jak svítilny fungovaly a prohlédneme si nejzajímavější kočáry.

Alois Jirásek je neodmyslitelně spjat s Hronovem, kde se narodil. Své stopy ale zanechal i v Broumově, ve kterém prožil pět školních let. Ve svých pamětech popisuje mnohé zážitky i to, jak moc ho kraj ovlivnil pro další život. Rád se například toulal tamní přírodou. I proto nese jeho jméno hřebenová trasa, která byla v Orlických horách vyznačena už před sto lety. Po jedné z jejích částí, přes Broumovské stěny, se coby student vydával domů za rodiči a poté zase zpátky. Zastavíme se v místech, kde jednou cestou za nejbližšími zabloudil a zavedeme vás i k hájovně, kam později se svými broumovskými přáteli rád chodíval.

Kuřim na Brněnsku vznikla nejspíš ve 12. století v časech přemyslovské kolonizace oblasti. Přečkala pustošení švédskými vojáky za třicetileté války i tažení Napoleonovy armády. Dobu dávno minulou připomínají kostel nebo renesanční zámek. Časy podstatně mladší, prvorepublikové, pak unikátní četnická stanice. Přesněji řečeno její věrná replika. Narazíte v ní na muže zákona, kteří vás seznámí se svou prací i s případy, které se tu před bezmála stovkou let udály. Nám předvedou mimo jiné to, jak tehdy vypadala četnická uniforma, prozradí, kolik kompletní i se zbraní vážila a jak vlastně muži, kteří řešili menší přečiny i velké zločiny, žili.

Dominantou středočeské obce Jenštejn je 22 metrů vysoká středověká věž, pozůstatek gotického hradu. Ten proti zvyklostem doby nevyrostl na kopci, ale v úrodné polabské rovině. Před případnými útoky nepřátel ho stavitel nechal chránit mohutným vodním příkopem. Přesto si panské sídlo dlouho slávy neužívalo a postupně chátralo. Zájmu se znovu začalo těšit až v éře romantismu, kdy ho opěvovalo mnoho umělců včetně Karla Hynka Máchy. V loňském roce byla památka po úpravách znovu zpřístupněna veřejnosti. Současně si připomeneme známého léčitele Jana Mikoláška, který v Jenštejně žil a je mu věnováno muzeum v hradním domku.

Na kopci Vrabina nedaleko Dobřan na západě Čech stával kříž. 27. srpna 1746 se znenadání před očima mnoha přítomných otočil. Od té doby vrchu nikdo neřekne jinak než Křížový. Probošt nedalekého chotěšovského kláštera na něm nechal postavit poutní kostelík pro věřící, které šířící se zvěsti o mimořádné události přilákaly. Svatostánek byl sice zanedlouho zbořen, ale v 19. století byl vybudován nový, přibyla křížová cesta a za první republiky také vyhlídková věž. K vrcholu dnes stoupají hlavně turisté, které od konce loňského roku vede naučná stezka, po níž vyrazíme i my.