17. ledna 2021

Dřevo a sakrální architektura patřily odnepaměti k sobě. Kvůli četným požárům ale dostaly postupem času přednost jiné, nehořlavé, stavební materiály – kámen či cihly. Dřevěných kostelíků a kaplí začalo ubývat, a tak není divu, že ty, které se dodnes dochovaly, patří většinou mezi chráněné a ceněné památky. Nejvíc takových roubených staveb u nás bychom našli v Beskydech, kam se vypravíme. Společně navštívíme hned tři kostely, které se nacházejí nedaleko toku řeky Ostravice. Nejsou až tak známé, a ač jsou všechny dřevěné a dokladem slavné tradice kraje, každý z nich je v něčem jiný. Prozradíme vám, kdy vznikly i jejich příběhy.

Benecko je krkonošskou obci, kde se na sklonku 19. století začala rozvíjet turistika. Pro místní obyvatele se stala hlavním zdrojem výdělků. Chalupy se postupně proměnily ve výletní restaurace, penziony a hotely. Oblibě se lokalita těší dodnes, a to jak v létě, tak v zimě. Užít si tu mohou i milovníci bílé stopy, pro které je připraveno několik tras. Základní okruh je dlouhý dva kilometry, další je tříkilometrový a vede až na Janský vršek. Na posledním, pětikilometrovém už běžkaře čeká větší převýšení. Ale zvládnou ho i rodiny s dětmi. Benecko nabízí i další zajímavostí. Jednou z nich je Jindrova skála, ke které vás také zavedeme.

Snad každý kluk měl nebo má doma alespoň malou sbírku autíček. Jejich sběratelů byste u nás našli spoustu, stejně jako různých muzeí, které je vystavují. Raritou je v této oblasti sbírka Antonína Malce z Brna. Dal totiž dohromady tu největší kolekci modelů aut v měřítku 1:18 nejen u nás, ale v celé Evropě. Nechybí v ní celé série policejních nebo hasičských vozů, vývojová řada trabantů nebo nablýskaných Cadillaců, ale ani řada unikátů českých vozidel, které existují jen v několika exemplářích. Dozvíme se, jak se Antonínova sběratelská vášeň zrodila, kde můžeme jeho poklady vidět a samozřejmě si je prohlédneme.

Po vnitřním okraji neprostupných hvozdů při zemské hranici vedla ve středověku od Chebu k jihu jediná schůdná cesta, ze které odbočovaly další do vnitrozemí. Jedna mířila údolím Radbuzy k nynější Plzni a už v 9. století u ní stálo mohutné strážní hradiště, které bylo rozlohou šesti hektarů zřejmě největším přemyslovským v jihozápadních Čechách. Jeho opuštěné valy posloužily ještě počátkem 15. století proboštovi chotěšovského kláštera Sulkovi. Ukryl se v nich s vojskem a odrazil tam, trestnou výpravu, kterou vyslal Ruprecht Falcký proti Václavu IV. Už tehdy ale v sousedství zaniklého hradiště stála ves s přiléhavým jménem Hradec, kterou si společně projdeme

Boty dnes považujeme za naprosto běžný předmět denní potřeby. Ještě v prvních desetiletích 20. věku ale takovou samozřejmostí nebyly. Ševci je proto dřív spíš opravovali, než vyráběli, a protože to vždy bylo výjimečné povolání, objevují se často i v pohádkách. O tom, že práce u verpánku není výsadou mužů, se přesvědčíme v Úvalech u Prahy. Sylva Brožíčková nemá ráda, když ji někdo nazývá obuvnicí. Hrdě se hlásí k tomu, že je ševcová. Řemeslu se vyučila v mládí a od té doby se věnuje ruční výrobě bot na starých strojích. Ty dokonce umí vrátit do života. Dozvíme se i to, jak se o střevíce správně pečuje.

Nedaleko Holan u České Lípy se nachází obora Vřísek, známá také pod názvem Žižkův vrch. Podle pověsti z roku 1787 tam měl slavný vojevůdce věznit svého bratra, jenž byl katolickým knězem v Holanech. Historici se ale domnívají, že název je odvozen spíš od zaniklé osady Schischkenberg. Kopec je také znám svou chovnou oborou, která je jednou z nejstarších na území České republiky. Donedávna v ní fungoval dokonce jediný český záchranný chov koz bezoárových, zvěře, která se běžně prohání spíše na Kavkaze, Korsice nebo v Íránu. Spatřit tato vzácná stvoření na vlastní oči ale není úplné snadné, vstup do obory je totiž až na jeden den v roce veřejnosti zakázán. My do ní nahlédneme.