14. června

Název hradu Helfenburk nedaleko Bavorova na jihu Čech pochází z němčiny a v překladu znamená pomocný hrad. Středověké opevněné sídlo vybudovali na vrchu Malošín u obce Krajníčko čtyři bratři, Petr, Jošt, Oldřich a Jan z Rožmberka. Povolení ke stavbě jim v roce 1355 udělil Karel IV. jako poděkování za to, že ho doprovázeli a ochránili při korunovační cestě do Říma. Pokud vám areál bude povědomý, tak nejspíš proto, že si zahrál v několika českých pohádkách. I ty si při prohlídce památky připomeneme.

Jizerský důl je jedním z nejmalebnějších údolí západních Krkonoš, přesto zůstává stranou hlavních turistických tras. Začíná na soutoku Jizery s Mumlavou, na východě ho lemují strmé svahy Čertovy hory a Janovy skály, na západě pak zalesněné úbočí Kapradníku. Po staletí do této krajiny přicházeli dřevaři, uhlíři i hledači nerostů. A právě horníci, které přilákala naleziště rud a stříbra, stáli v 17. století u zrodu některých osad v okolí. V jejich stopách se teď vydáme, čeká nás přibližně sedmikilometrová cesta do Pasek nad Jizerou.

Pražská zoologická zahrada patří k nejoblíbenějším zařízením svého druhu na světě a je druhým nejvyhledávanějším turistickým cílem v naší zemi. Pyšní se mnoha chovatelskými úspěchy. Jeden z nich můžete obdivovat v Ptačích mokřadech. Expozice s bujnou vegetací je domovem stovky druhů opeřenců z Afriky, Jižní Ameriky i Evropy. Nejohroženějším z nich jsou morčáci paranští, kterým hrozí vyhynutí. A úkolem odborníků v areálu na břehu Vltavy je rozmnožit je a rozšířit do zoo po celé Evropě. Podíváme se, jak se jim daří ho plnit.

Kladensko bývalo krajem uhelných dolů a hutí. Jedním ze svědků této éry je hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích, kde se černé zlato dobývalo déle než 120 let. Těžba v něm byla ukončena až v roce 1997. Dochovaly se tam těžní věže i další prostory, které působí dojmem, že se v nich čas zastavil. A tak si i dnes můžete udělat představu o světě, který ze středočeského města a jeho okolí udělal centrum uhlí a železa.

­­­­­­­­­­­­­­­Dodnes se využívá k archivaci britských zákonů, k psaní židovských svitků a také k výrobě luxusních obálek knih. Řeč je o pergamenu, očištěné a vysušené kůži domácích zvířat, nejčastěji telat, ovcí a koz. Lidem začal sloužit ve starověku, jeho počátky jsou spojovány s maloasijským městem Pergamon, kde jím nahradili těžko dostupný papyrus. Výroba je složitá a zdlouhavá, přesto se i dnes najdou lidé, kteří se jí věnují. Patří mezi ně i Jana Srnková, která spravuje knihovnu rajhradského kláštera.

Zámek Nemilkov na Klatovsku by mohl sloužit jako učebnice architektury. První písemné zprávy o panském sídle v těchto místech pocházejí z roku 1382 a zmiňují zemanskou gotickou tvrz a její vlastníky Ahníka a Ctirada. V 16. století ji Jan Bohuchval přestavěl na renesanční zámeček, který později dostal barokní podobu. A aby byl výčet slohů úplný, klasicistní vzhled mu dal rod Schreinerů, jenž na něm hospodařil 150 let až do konce druhé světové války. Po jeho odchodu památka chátrala, až v posledních létech vstává jako bájný Fénix z popela.