3. ledna 2021

U malebného rybníka v Smolotelech na Příbramsku začíná naučná stezka, kterou před 11 lety vymysleli a instalovali studenti pražského gymnázia Přírodní škola. Na jednom z jejích sedmi zastavení se například dozvíte, proč v okolí blízké hory, které se říká Maková, nemá cenu hledat mák. Své jméno totiž dostala podle kovu, dřív se tu těžilo zlato, stříbro a arsen. Majitel panství Jan Felix Chanovský na vrchu nechal ve stylu vlašské renesance v roce 1720 vystavět kostel a vedle něj klášter karmelitánů, do kterého chtěl sám vstoupit. Dokonce do něj přivedl dva mnichy tohoto řádu. Prozradíme vám, jak dlouho tu bratři žili, co se na Makové hoře dělo dál a co je na ní k vidění dnes.

Teď zamíříme do Mikulova, ale v Krušnohoří. V historických záznamech se poprvé objevuje na začátku 15. století v souvislosti s prospektorskou činností. A protože pátrání po stříbře bylo tehdy úspěšné, tak se Mikulov zařadil po bok dalších horních měst v oblasti, jako je Cínovec nebo Krupka. Z té doby se nám dochovalo mnoho historických štol. Od počátku 90. let se tu postupně začalo pracovat na jejich zpřístupnění a roku 2013 sem mohli zavítat první návštěvníci. Práce na revitalizaci dalších podzemních prostor stále probíhají.

Elektrikář, lakýrník, truhlář i designér. Tím vším je s trochou nadsázky Zdeněk Macho z Hodslavic poblíž Nového Jičína. V malebné obci v podhůří Beskyd, která se proslavila coby rodiště Františka Palackého, vyrábí a opravuje hudební nástroje. Jeho specialitou jsou elektrické kytary. Do dílny k němu chodí hudebníci z Česka i ze zahraničí. Jejich přáním je hrát na nástroj, který si v běžném obchodě nepořídí.

Moravskou Třebovou založil v polovině 13. století Boreš z Rýzmburka jako typické kolonizační město pravidelného půdorysu. Největší rozkvět zaznamenalo o 200 let později, v období vlády moravských šlechtických rodů, pánů z Boskovic a Žerotínů. V průběhu 16. století se totiž stalo centrem humanistické vzdělanosti a umění, takže se mu dokonce přezdívalo „moravské Athény“. Z tohoto období se v historickém centru dochovala řada cenných památek, které jsme už společně navštívili. Tentokrát si prohlédneme tamní renesanční zámek, který prošel dlouhou obnovou.

Základem moderní evropské civilizace je helénská kultura. Právě ve starém Řecku se vyvinula demokracie do podoby, v jaké ji užíváme dodnes. V racionálním způsobu obyvatel Středomoří mají kořeny i různé vědní obory, zvláště filozofie a matematika. To samé platí o umění, které je stále vnímáno jako jakýsi nedosažitelný ideál. Stejně jako rozvoj jejich politické kultury, byť jsou dějiny starověku plné válek a násilí. Řekové úspěšně používali obratnou diplomacii tam, kde by zbraněmi neuspěli. A o tom, jak se uměli vypořádat s protivníky nebo jak z nich učinili své spojence, vypráví výstava v kolínském muzeu.

Slavoňov je malá vesnička na úpatí Orlických hor, čtyři kilometry od Nového Města nad Metují. Jméno dostala po zakladateli prvního zdejšího kostela a obce, arcijáhnu Slavoňovi, který působil v Hradci Králové a okolí kolem roku 1167. První písemné zmínky o svatostánku jsou z poloviny 14. století. Patrně byl zničen za husitských válek. Na jeho místě byl v polovině 16. století postaven nový celodřevěný, který patří k těm nejstarším chrámům svého druhu u nás. Celý areál je kulturní památkou.