10. ledna 2021

Dějiny Chrudimi se začaly psát v 9. století, kdy tam vyrostlo přemyslovské hradiště. Vlastní město bylo založeno zhruba o čtyři sta roků později a na počátku 14. věku se stalo jedním z věnných sídelních míst českých královen. Pro svou zachovalou středověkou strukturu bylo historické centrum v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou, jednou z největších ve východních Čechách. Najdete v ní zajímavé církevní památky, měšťanské domy a také zbytky původního hradebního opevnění. Naše putování začneme v chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který je dominantou města a prohlédneme si obraz, kterému je připisováno několik zázraků.

Když spojenecké letouny začaly za druhé světové války bombardovat průmyslové části Německa, došlo k přesouvání části vojenské výroby do bezpečnějších míst. V Rabštejnském údolí u České Kamenice se v roce 1942 v komplexu bývalé textilky začaly dělat součástky do letadel Junkers a vrtulníků FA-223. Později chtěla firma přemístit provozy do podzemí, a tak bylo zahájeno hloubení rozsáhlých prostor v přilehlém skalním masivu. Tyto časy připomíná expozice, která v nich vznikla v roce 2002. Zavedeme vás do ní a připomeneme si mimo jiné příběhy lidí, kteří se na budování podzemní továrny podíleli.

Loutkářství má u nás dlouhou a slavnou tradici. Už v 18. století začaly zemi křižovat české kočovné společnosti s dřevěnými herci. Takové legendy oboru, jakými byli Josef Skupa či Jiří Trnka, znají nejen malí diváci daleko za hranicemi. A oblibě se tento fenomén těší dodnes. Od roku 2016 je dokonce zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Jedním z těch, kteří mu doslova propadli, je Pavel Svoboda z Horažďovic, který postavy z voňavého materiálu vyřezává. Prozradí nám, kdo ho k této práci přivedl, kde všude bychom na jeho výtvory mohli narazit, a ukáže nám třeba to, jak připevňuje svým hrdinům ruce.

Kašavu najdete severovýchodně od Zlína na úpatí Hostýnských vrchů. Je obklopená krajinou valašských zalesněných kopců i vymýcených pastvin. Bývala majetkem pánů z nedalekého hradu Lukov. Krátce po svém vzniku ve 14. století se pyšnila nejen dřevěným kostelíkem, ale také pěti vodními mlýny. Pozůstatky jejich náhonů jsou na řece Dřevnici patrné dodnes. Po zajímavých místech v obci i jejím okolí provede návštěvníky naučná stezka s 11 zastaveními. Dozvíte se na nich vše podstatné o historii i přírodě. Zavedeme vás například do míst, kde se za války ukrývali angličtí parašutisté, a prozradíme, proč se dominantě stezky říká Vrzavé skály.

Dávná civilizace na břehu Nilu nás nepřestává fascinovat svou vyspělostí, uměním či kulturou. Národní muzeum ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Nejvyšší radou pro památky Egypta připravilo unikátní výstavu, která měla být jednou z událostí roku. Návštěvníky zavede do časů stavitelů pyramid v lokalitě Abúsír. Dozvíme se mimo jiné to, co se z nich dochovalo. Na víc než tisíci metrech čtverečních je umístěno na 300 artefaktů nevyčíslitelné hodnoty. Kvůli pandemii koronaviru je momentálně nemůžete obdivovat osobně, ale my vám jejich prohlídku zprostředkujeme.

Na řece Mži vyrostla přibližně dvacet kilometrů od západočeské metropole před šedesáti lety Hracholuská přehrada. V létě slouží především milovníkům vodních radovánek, ale její okolí má co nabídnout i teď v zimě. Kousek pod hrází například najdete volně přístupnou zříceninu hradu Buben. Posledních jedenáct let se o něj stará obec Plešnice. O tom, jakými proměnami za tu dobu prošel, se společně přesvědčíme. Dozvíme se také to, jak přišla památka ke svému jménu nebo kde bychom mohli potkat potomky místního panstva. A zavedeme vás i k několika dalším zajímavým stavbám v okolí.