12. dubna 2020

Blovice, ležící zhruba pětadvacet kilometrů od Plzně, se pyšní řadou zajímavostí. Tak například, když byla vyhlášena samostatná Československá republika, vznikl požadavek na vytvoření státní vlajky. Výběrové řízení vyhrál návrh učitele, archiváře a nadšeného heraldika Jaroslava Kursy, který se narodil roku 1875 právě v Blovicích. Jím vytvořená vlajka letos slaví kulatiny - beze změn je naším státním symbolem už rovnou stovku let. Za pozornost stojí i místní zámeček, ve kterém dnes sídlí Muzeum jižního Plzeňska. Jeho historie je spjata s řadou zvučných jmen. Některá si připomeneme.

Jedním z nejtypičtějších symbolů Velikonoc jsou kraslice. Představují zrození a nový život. Jejich kouzlu propadla před deseti lety i Hana Váňová z Police nad Metují. Vyučila se brusičkou skla. Poté, co zavřeli firmu, ve které pracovala, nastoupila do místní drůbežárny. V ní jí ovšem brzy začala chybět tvořivá činnost. Vzpomněla si na své dětství, kdy ráda malovala lidové motivy na keramiku a sklo a představovala si, jak by ozdobila vejce, kterých byla kolem ní spousta Nejprve kraslice malovala pro rodinu a své známé. Ale po získání značku regionální produkt Broumovska začala jezdit na jarní trhy v regionu.

Svatý Hostýn, výrazný bod Hostýnských vrchů se dvěma vrcholy, je nejvýznamnějším mariánským poutním místem u nás. Nepřehlédnutelnou a už z dálky viditelnou dominantou jednoho z vrcholů je poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie z 18. století, který byl postaven na místě bývalé kaple ve výšce 718 metrů nad mořem, což z něj činí nejvýše položenou sakrální stavbu na Moravě. Hned vedle baziliky začíná jedna z nejkrásnějších křížových cest u nás. O jejím vybudování rozhodla Matice svatohostýnská v roce 1903. Ke spolupráci byl přizván už tehdy známý architekt nazývaný básníkem dřeva, Dušan Jurkovič.

Severočeské Teplice si většina z nás spojí hlavně s proslulými lázněmi. Neméně zajímavé jsou ale i zdejší parky a zahrady. Historie té botanické se začala psát před víc než sto lety. Tehdy ale fungovala jako městské zahradnictví, skleníky sloužily zejména k produkci řezaných květin a přezimování palem pro potřeby lázní. Návštěvníkům byly poprvé zpřístupněny až v roce 1975. Expozice byly po léta vytvářeny v nouzových podmínkách. Teprve v roce 2002 vznikla samostatná botanická zahrada a započala velká rekonstrukce areálu. Zjistíme, co dnes patří k jeho největším chloubám.

Bývá označován za nejcennější barokní stavbu na sever od Alp a nejkrásnější v Čechách. Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně se stavěl více než sto let. Obří kostelní loď byla experimentem svého druhu nejen u nás, ale v celé Evropě. Architekty byli otec a syn Dientzenhoferové. A když byl roku 1755 chrám dostavěn, dalších téměř dvacet let se pracovalo na výzdobě interiéru. Zajímavé je, že zdejší zvonice nikdy nepatřila církvi. Má nejen samostatný vchod, ale i své vlastní číslo popisné. Kdysi odsud hlásný ukazoval, kde hoří, pak tu hlídkovala komunistická StB. Dnes je z ní jeden z nejkrásnějších výhledů Prahy.