16. února 2020

Krajina v okolí severočeských Doks, především nedaleký Bezděz a přilehlé Máchovo jezero, je neodmyslitelně spjata s Karlem Hynkem Máchou. Dnes je z velké části chráněnou krajinnou oblastí. Návštěvníky láká zejména v letních měsících, ale jedinečné výlety mezi nejroztodivnější skalní útvary si v ní můžete užít po celý rok. Některé z nich si prohlédneme i my. Připomeneme vám také pověst o pekelníkovi, který nechtěl zaplatit za objednané boty. A vydáme se i na zámek v Doksech, kde chystají zajímavou novinku. Nepůjde o tradiční prohlídku komnat s dobovým mobiliářem. Celý interiér bude doplněn audiovizuálními prvky s cílem přilákat k návštěvě památky i mladší generaci.

Invalidovna v pražském Karlíně je rozsáhlý barokní objekt vybudovaný pro válečné vysloužilce, kteří neměli tolik štěstí, aby se z bojů vrátili bez následků a neměli kam jít. Myšlenka centrální péče o tyto lidi se začala rodit v 17. století, pražský areál pak vyrostl v první polovině toho následujícího. V době vzniku stál dva kilometry za hradbami metropole a fungoval jako město ve městě. Měl vlastní vývařovnu, nemocnici, prádelnu i záhony. První vysloužilci se do něj nastěhovali v roce 1735. Areál, jehož hlavním architektem byl Kilián Ignác Dientzenhofer, se z finančních důvodů nikdy nedostavěl podle původních plánů. Ohromný objekt je pouhou devítinou původního naddimenzovaného projektu.

Roubené podstávkové chalupy s typickými bohatě zdobenými bedněnými štíty najdete na mnoha místech v Podještědí. V osadě Trávníček nedaleko Českého Dubu se jejich zachovalo hned několik a díky místnímu spolku Dubáci se jim vrací i jejich původní podoba. K životu se probouzí také Beranův hostinec, kde by se už brzy mohly znovu konat kdysi vyhlášené taneční zábavy. Když ho Michaela a Jan Havelkovi spolu s kamarády před několika lety koupili, nebyl na něj příliš radostný pohled. Teď už je vše mnohem veselejší, i když rekonstrukce rozhodně jednoduchá nebyla. Někde se podařilo odkrýt aspoň fragmenty původní výmalby, některé části domu už ale úplně chyběly. Třeba pavlač, typickou pro lidové stavby v Podještědí, už museli Dubáci znovu vybudovat jen podle fotek. Podíváme se, jak se jim dílo podařilo.

Když se žena obléká, jako růže rozkvétá – tímto sloganem by se dala popsat výstava dobového oblečení, na kterou vyrazíme v Brně. Ukazuje, jak se místní dámy a jejich manželé a děti oblékali zhruba od roku 1880 do začátku 20. let minulého věku. Čekají vás na ní čtyři desítky kompletů a několik sad halenek, spodního prádla nebo klobouků. Většina exponátů pochází ze sbírek Etnografického ústavu, kam vás také zavedeme a představíme vám konzervátorku textilu Libuši Dufkovou, která se věnuje jejich konzervování a záchraně. Pohled do šatníků prababiček a pradědečků asi nejvíc potěší dámy, ale i pánové si určitě přijdou na své.

Na jižním Plzeňsku se společně projdeme po loni vybudované naučné stezce, která přibližuje zajímavou historii vísky nenápadné vísky Srby. Ta se má rozhodně čím pochlubit. Ve středověku jí procházela frekventovaná kupecká cesta a průvodce trasou pračlověk Primasrba, který vykukuje z každé informační tabule, zase připomíná, že živo tu bylo už dávno před tím. První písemná zmínka o Srbech pochází z roku 1548. Kruhovou náves původně lemovalo deset statků otočených průčelím ke kapličce v jejím středu. Tu si místní postavili na uměle navršeném pahorku. Ale mnohem dřív než vesnice vyrostla na skalnatém kopci jen o malý kousek dál prehistorická osada.