16. února 2020

Invalidovna v pražském Karlíně je rozsáhlý barokní objekt vybudovaný pro válečné vysloužilce, kteří neměli tolik štěstí, aby se z bojů vrátili bez následků a neměli kam jít. Myšlenka centrální péče o tyto lidi se začala rodit v 17. století, pražský areál pak vyrostl v první polovině toho následujícího. V době vzniku stál dva kilometry za hradbami metropole a fungoval jako město ve městě. Měl vlastní vývařovnu, nemocnici, prádelnu i záhony. První vysloužilci se do něj nastěhovali v roce 1735. Areál, jehož hlavním architektem byl Kilián Ignác Dientzenhofer, se z finančních důvodů nikdy nedostavěl podle původních plánů. Ohromný objekt je pouhou devítinou původního naddimenzovaného projektu.

Výrobky z hlíny, stejně jako ty ze dřeva a kamene, patří k nejdéle používaným v lidské historii. Údajně nejstarší keramické nádoby se našly v Číně. Byly zhotoveny zhruba před 10 000 lety př. n. l., ještě ručně tvarované, ale už vypalované. A oblibě se výtvory z hlíny těší dodnes. V Dražovicích kousek od Sušice tvoří nejrůznější praktické i dekorativní předměty Kateřina Motlová. Její keramika je výjimečná originálním dekorem, který je inspirovaný šumavskou přírodou. Netradiční design svým kouskům Katka dodává pomocí spadaného listí, různých květů či větviček, které nasbírá na zahradě nebo za humny. Její hrnky, misky, mýdlenky už dokonce získaly označení „Šumava originální produkt“.

Roubené podstávkové chalupy s typickými bohatě zdobenými bedněnými štíty najdete na mnoha místech v Podještědí. V osadě Trávníček nedaleko Českého Dubu se jejich zachovalo hned několik a díky místnímu spolku Dubáci se jim vrací i jejich původní podoba. K životu se probouzí také Beranův hostinec, kde by se už brzy mohly znovu konat kdysi vyhlášené taneční zábavy. Když ho Michaela a Jan Havelkovi spolu s kamarády před několika lety koupili, nebyl na něj příliš radostný pohled. Teď už je vše mnohem veselejší, i když rekonstrukce rozhodně jednoduchá nebyla. Někde se podařilo odkrýt aspoň fragmenty původní výmalby, některé části domu už ale úplně chyběly. Třeba pavlač, typickou pro lidové stavby v Podještědí, už museli Dubáci znovu vybudovat jen podle fotek. Podíváme se, jak se jim dílo podařilo.

Když se žena obléká, jako růže rozkvétá – tímto sloganem by se dala popsat výstava dobového oblečení, na kterou vyrazíme v Brně. Ukazuje, jak se místní dámy a jejich manželé a děti oblékali zhruba od roku 1880 do začátku 20. let minulého věku. Čekají vás na ní čtyři desítky kompletů a několik sad halenek, spodního prádla nebo klobouků. Většina exponátů pochází ze sbírek Etnografického ústavu, kam vás také zavedeme a představíme vám konzervátorku textilu Libuši Dufkovou, která se věnuje jejich konzervování a záchraně. Pohled do šatníků prababiček a pradědečků asi nejvíc potěší dámy, ale i pánové si určitě přijdou na své.

Na jižním Plzeňsku se společně projdeme po loni vybudované naučné stezce, která přibližuje zajímavou historii vísky nenápadné vísky Srby. Ta se má rozhodně čím pochlubit. Ve středověku jí procházela frekventovaná kupecká cesta a průvodce trasou pračlověk Primasrba, který vykukuje z každé informační tabule, zase připomíná, že živo tu bylo už dávno před tím. První písemná zmínka o Srbech pochází z roku 1548. Kruhovou náves původně lemovalo deset statků otočených průčelím ke kapličce v jejím středu. Tu si místní postavili na uměle navršeném pahorku. Ale mnohem dřív než vesnice vyrostla na skalnatém kopci jen o malý kousek dál prehistorická osada.