8. září 2019

Sloup v Čechách na Českolipsku proslavily různé stavby ve skalách. Nedávno jsme společně navštívili kupříkladu kamenné divadlo nebo kapličku v Modlivém dole. Nejznámější je ale místní hrad. Historici předpokládají, že první pevnost na mohutném kamenném bloku vznikla už před rokem 1300. Nejstarší písemné zmínky o ní pocházejí z roku 1324, kdy se stala sídlem Čeňka z Birkensteina. O šest let později už tento muž používal predikát ze Sloupu. Později se pak další z místních pánů pokusil ve skalách vybudovat klášter. Společně se podíváme, co se tam z minulých časů dochovalo.

Před časem jsme společně nahlédli do tkalcovny v hlineckém Betlému. Josef Fidler v ní oživuje výrobu takzvané žinylky. Na svět přišla v 18. století ve Francii, o její světový věhlas se ale zasloužil hlinecký továrník Josef Lašek. Výrobu příze připomínající housenku trochu poupravil a v roce 1892 si ji nechal patentovat. Od císaře za to dokonce obdržel nejvyšší vyznamenání Zlatý kříž. Dalo by se tak říct, že po letech se žinylka vrátila domů a v prosinci loňského roku si vysloužila zápis na Seznam nemateriálních kulturních statků tradiční lidové kultury České republiky. Josef Fidler nám prozradí, v čem spočívá tajemství výroby, jak náročná je a čím jsou třeba šály nebo plédy z žinylky výjimečné.

Nedaleko České Třebové se nachází vesnička Kozlov, ve které si v roce 1891 koupil chalupu pražský železničář Rudolf Vejrych. Celá jeho rodina tam jezdívala na pravidelné pobyty v létě a v zimě. V roce 1895 s ní poprvé přijel i nápadník jejich dcery Ely Maxmilián Švabinský. Tehdy ještě studenta pražské malířské akademie krajina i její obyvatelé inspirovali k vytvoření celé řady děl. Tato etapa jeho uměleckého života byla dokonce nazývána „Kozlovským obdobím“. Stavení je dnes přístupné a návštěvníci si můžou udělat představu, jak se v ní tehdy žilo. Projdeme se ale i okolím, kam Max Švabinký rád vyrážel a mimo jiné se z kozlovského kopce porozhlédneme po krajině.

Rychlebské hory se pyšní okouzlující krajinou, ale taky přírodním bohatstvím. K tomu nejcennějšímu patří slezská žula a mramor. Obě horniny se v regionu těžily už ve středověku a používaly se dokonce na stavby hradů a později i zámků. V 19. století se pak díky těžbě a zpracování stal region centrem kamenického průmyslu. Dokonce tam fungovala odborná škola.Slavné časy připomíná několik zatopených lomů, které jsou rájem milovníků koupání v přírodě i hledačů minerálů. My se na procházku kolem nich vydáme z městečka Žulová, které dokonce podle jednoho z místních pokladů dostalo jméno.

Na našem území mají milovníci výletů v sedle bicyklu k dispozici přes čtyřicet tisíc kilometrů cyklistických tras a stezek. K nejfrekventovanějším patří ta vedoucí z Brna až do Vídně, která je dlouhá 138 kilometrů. Prochází malebnými zákoutími jižní Moravy i rakouského Weinviertelu, takže se můžeme kochat krásnou krajinou. Vzhledem k délce si cestu do rakouské metropole většina výletníků rozděluje na dva úseky, jejichž průsečíkem je rakouské město Laa an der Thaya. A právě to bude naším cílem. Prohlédneme si mimo jiné tamní vyhlášené lázně i další zajímavá místa.