Mozaika z regionů

Obsah dílu

Přehrát vše

Velké Hoštice

Velké Hoštice Přibližně 5 kilometrů východně od Opavy leží Velké Hoštice. Prošli tudy Keltové, Germáni a v 6. století se tu natrvalo usídlili Slované. Obec je v historických pramenech poprvé zmiňována v roce 1220 jako církevní majetek, který o pár let později přešel do vlastnictví velehradského kláštera. Ve své historii čelila dvěma devastujícím požárům. Poprvé v roce 1639 a podruhé 1765, kdy červený kohout poničil většinu domů. Přesto mají Velké Hoštice svým návštěvníkům co nabídnout. Největší místní chloubou je kostel sv. Jana křtitele, který byl vysvěcen přesně před 245 lety. Poté zjistíme, kdo nechal vybudovat zdejší zámek a nakonec se vydáme do historie poměrně nedávno minulé.

MapaVelké Hoštice
videoVelké Hoštice
...
video video

Velké Hoštice

Z Hluboké lodí a na kole

Z Hluboké lodí a na kole Přestože většina návštěvníků Hluboké nad Vltavou míří na proslulý zámek, my se vydáme jinam. I okolí totiž nabízí nevšední podívanou a navíc umožňuje zkombinovat cestu na kole a po vodě. Čeká nás úzká soutěska mezi skálami na řece, tajemná zákoutí, vzpomínky na slavnou vorařskou historii i zřícenina gotického hradu z doby vlády Karla IV. Třiadvacetikilometrová trasa do bývalé vorařské vesnice Purkarec a zpět začíná a končí na břehu Vltavy nedaleko zmiňovaného zámeckého areálu. Ještě než šlápneme do pedálu, poplujeme parníkem a krásy zdejší krajiny budeme obdivovat z jeho paluby.

MapaZ Hluboké lodí a na kole
videoZ Hluboké lodí a na kole
...
video video

Z Hluboké lodí a na kole

Perleťářské muzeum v Senetářově

Perleťářské muzeum v Senetářově Na Blanensku v oblasti Moravského krasu nikdy nebyly příliš vhodné podmínky pro zemědělství. Velká část obyvatelstva byla proto už v 19. století nucena poohlédnout se po jiných způsobech obživy. Lidé v okolí Blanska hledali obživu v průmyslu, kdežto obyvatelé vzdálenějších obcí spíš v podomácké výrobě. V Senetářově se kromě výroby záclon a sítěk na vlasy rozšířilo zejména perleťářství. Tenhle obor tu zažíval největší boom před první světovou válkou. Prozradíme vám, jak se perleťové knoflíky vyráběly a kdy o ně přestal být zájem a prohlédneme si muzeum věnované právě tomuto řemeslu, kde se dozvíme řadu dalších zajímavostí.

MapaPerleťářské muzeum v Senetářově
videoPerleťářské muzeum v Senetářově
...
video video

Perleťářské muzeum v Senetářově

Třístolíčník

Třístolíčník Jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy a Bavorského lesa je Třístoličník. Nachází se přímo na česko-bavorské hranici, navíc na trase Zlaté stezky. Jméno prý dostal podle uskupení žulových skal, které eroze vymodelovala do podoby tří kamenných věží s miskovitými prohlubněmi. Ty s trochou fantazie připomínají trůny, a tak vznikla legenda, že se na nich scházeli panovníci Čech, Bavorska a Rakouska, tedy zemí, jejichž hranice se stýkají nedaleko odtud. Za dobrého počasí je Třístoličník i skvělým místem pro milovníky výhledů do kraje. Cestou k vrcholu narazíme na zajímavé památky, ale taky třeba na motýly, které u nás příliš často neuvidíte.

MapaTřístolíčník
videoTřístolíčník
...
video video

Třístolíčník

Muzeum kočárků v Plinkoutu

Muzeum kočárků v Plinkoutu První dětské kočárky v podobě, jakou známe dnes, se ve světě začaly objevovat někdy v polovině 18. století. Zhruba o 100 let později si hned tři vozítka pro malé děti s držadly pořídila anglická královna Viktorie a tím se postarala o prudký nárůst jejich popularity, samozřejmě tehdy jen mezi majetnými lidmi. Od té doby se podoba kočárků mnohokrát měnila, módní trendy zasáhly i do tohohle oboru. V malé vesničce Plinkout na Uničovsku si můžeme připomenout, jak se vyvíjel. Najdeme tam muzeum, v kterém je vystaveno na 280 kusů exponátů, od těch historických až po novodobé. A nechybějí ani kočárky, ve kterých malé slečny vozily své panenky.

MapaMuzeum kočárků v Plinkoutu
videoMuzeum kočárků v Plinkoutu
...
video video

Muzeum kočárků v Plinkoutu

Husí cesta do Doks

Husí cesta do Doks Stará Husí cesta je historickou významnou obchodní stezkou, která spojovala Úštek a Doksy. Vedla po soustavě skalních hřbetů a jejím ústředním bodem byl a dodnes je kamenný útvar zvaný Husa. Dá se předpokládat, že trasa je pojmenována právě podle tohoto vrchu. V průběhu staletí svou tvář ale měnila. Z obchodní cesty se stala stezka turistická, někde se prodloužila, místy naopak zmizela. Tak jako u Dřevčic ve městě Dubá. Ještě nedávno se zdálo, že zdejší větev cesty bude navždy ztracena. Před pár lety se však místní partička nadšenců chopila nápadu obnovit ji vysázet v ní překrásnou alej. A my vám ukážeme, jak se jim to podařilo.

MapaHusí cesta do Doks
videoHusí cesta do Doks
...
video video

Husí cesta do Doks

Stopáž27 minut
Rok výroby 2019
 P ST HD