7. dubna 2019

Tovačovský zámek nepatří k našim nejznámějším památkám. Nicméně pozornost si určitě zaslouží. V průběhu staletí byli jeho pány například Cimburkové, Pernštejnové nebo Salmové. Za druhé světové války v něm sídlila Říšská pracovní služba a po osvobození připadl státu. Jeho sály a komnaty se postupně proměnily v závodní jídelnu, lékařské ordinace i učebny Lidové školy umění. Na lepší časy se bývalému panskému sídlu začalo blýskat až po sametové revoluci. V roce 1994 ho získalo město a po rekonstrukci konečně zpřístupnilo milovníkům historie. Nahlédneme do jeho interiérů a bude nás zajímat mimo jiné to, co mají schody v nejmladší části společného se slavnou Vídeňskou operou.

České loutkářství má bohatou historii, na kterou můžeme být právem hrdí. Dokonce si vysloužilo, společně s tím slovenským, s nímž se dlouho vyvíjelo ruku v ruce, zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO. Vzniklo už v 18. století a postupně se stalo obrovským fenoménem. Svého času měli malé divadlo s pimprlaty doma ve většině rodin a v polovině minulého století u nás existovaly 3 tisíce souborů. Ani dnes se o budoucnost scén s dřevěnými herci nemusíme bát. Jedním z těch, kteří mu propadli, je Pavel Truhlář, který loutky vyrábí. Občas mu vypomáhá bratr Daniel. Do jejich dílny na pražských Vinohradech vás zavedeme.

Severočeský Most měla většina z nás spojený především s těžbou uhlí a kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který dokázali odborníci přestěhovat. Jenže pak přišel stejnojmenný seriál České televize a město se rázem stalo jedním z nejznámějších u nás. Do míst, kde žili jeho hlavní hrdinové Luďan, Franta či Dáša alias Pavel, dnes míří turisté, aby zjistili, jak to tam vypadá doopravdy. Neodolali jsme ani my. Legendární Severku sice společně nenavštívíme, ale zato vám představíme soubor architektury z dob vrcholného socialismu, který byste jinde hledali marně. Jak se sami přesvědčíte, i v době, která bývá vnímána s despektem, vznikaly zajímavé stavby.

K chloubám západní části našich nejvyšších hor patří Harrachov s nejstarší fungující sklárnou a jedním z největších skokanských můstků na světě. My se z tohohle malebného horského městečka vydáme na výlet proti proudu říčky Mumlavy. Ta pramení na severním úbočí hory Kotel ve výšce zhruba 1400 metrů nad mořem. Nejkrásnější částí údolí, kterým protéká, vede pětikilometrová naučná stezka s šesti zastaveními. Na nich se dozvíte mimo jiné to, proč byste v jejích vodách takřka marně hledali ryby a jiné živočichy. Připravte se ovšem na to, že navzdory tomu, že na většině našeho území už vládne jaro, tady se budeme brodit pořádně nadýchanou sněhovou peřinou.

Jihlavská zoo patří k těm mladším u nás. Přesto už mají tamní odborníci na svém kontě celou řadu úspěchů. V mnoha ohledech byli například průkopníky v chovu drápkatých opiček. Jedni z nejmenších primátů na světě, kteří dorůstají do velikosti maximálně 30 centimetrů a váží necelý kilogram, jsou dokonce symbolem zahrady. V srdci Vysočiny se zabydleli už před téměř třemi desítkami let. A přestože jejich domovinou jsou pralesy jižní Ameriky, daří se jim tu velmi dobře. Dozvíme se, jaká úskalí museli jejich ošetřovatelé překonávat, proč se vám může stát, že na drápkatou opičku narazíte při procházce zoo jinde, než byste čekali a proč některé z nich patří k nejohroženějším živočišným druhům.

František Kupka patřil mezi zakladatele moderního abstraktního malířství. Stal se taky významným představitelem takzvaného orfismu, směru, který kladl důraz na blízkost výtvarného umění k hudbě i poezii. Přestože dlouhá léta žil ve Francii, i u nás najdeme řadu míst, která jsou s ním neodmyslitelně spjata. My se po jeho stopách vydáme v Opočně a Dobrušce. V té si ve věži radnice navíc prohlédneme jedinečný soubor sedmi originálů z jeho rané tvorby. Dozvíme se mimo jiné, jakou historku světoznámý umělec s oblibou spojoval se svým mimořádným výtvarným talentem, kdo ho u něj ve skutečnosti objevil a přesvědčil jeho otce, aby synovi umožnil studia a kde nacházel inspiraci.