27. ledna 2019

Habry bývaly zastávkou na důležité zemské cestě, spojující Čechy s Moravou. Ta podle nich dokonce dostala jméno. Do dějin vstoupila jako takzvaná Haberská stezka a později se stala základem císařské silnice z Prahy do Vídně. Nejstarší písemný doklad o samotné obci pochází z roku 1101. V průběhu staletí se těšila zájmu panovníků a vrchnosti, takže se v ní dařilo řemeslům a obchodu. Díky tomu se dochovala řada zajímavých staveb, které jsou dnes oblíbeným turistickým cílem. Zastavíme se třeba na zámku, který dlouho sloužil místním školákům. A prohlédneme si taky kostel, který nechal jeden z místních pánů postavit jako poděkování za záchranu ztraceného syna.

Modrotisk pochází z Číny. Na starý kontinent a taky k nám se dostal počátkem 18. století. Zhruba o sto roků později se látky s typickými vzory začaly objevovat i na lidových krojích. Časy největší slávy tradiční techniky už sice patří v minulosti, úplně v zapomnění ale neupadla. V listopadu minulého roku si dokonce vysloužila zápis na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Kdysi se u nás tkaniny barvené indigem vyráběly v několika desítkách dílen, do dnešních časů ale vydržely jen dvě. Jednu najdeme ve Strážnici a druhou v Olešnici. Právě tam se vypravíme, bude nás zajímat celý pracovní postup i to, jaké vzory se těší největší oblibě.

Vrch Boreč v Českém středohoří vzbuzoval u dávných obyvatel kraje posvátný respekt. Vysloužil si dokonce označení „kouřící hora“. Páru valící se z vrcholku kopce považovali dlouho za znamení bohů. Dokládá to i vzácný nález na úpatí. Před čtyřmi tisíci let tady příslušníci kultury se šňůrovou keramikou nadpřirozeným silám obětovali cenné pazourkové nástroje. Dnes už dokáží odborníci původ nezvyklého proudění vzduchu pochopitelně vysvětlit vědecky. A to samozřejmě zajímalo i nás. Takže se vydáme zjistit, jak to na Borči funguje i to, proč tajemný a pozornost poutající jev můžeme pozorovat jen v mrazivých zimních dnech.

Jihočeský Protivín se pyšní unikátní zoologickou zahradou. V budově, kterou od konce 18. století panstvo z rodu Schwarzenbergů využívalo coby hospodářské zázemí místního zámku, se před jedenácti roky zabydleli krokodýli. Dnes jich tu najdete 150 a zastupují 23 různých druhů. Zdejší odborníci v čele s majitelem Miroslavem Procházkou dokonce patří ke světové špičce v odchovu kriticky ohrožených krokodýlů kubánských, filipínských či gaviálů indických. Mezi jejich poklady patří i několik opravdových unikátů. Jedním z nich je kupříkladu největší krokodýl chovaný v Evropě. Bude nás zajímat i to, co všechno péče o tyhle často obří dravce obnáší.

Ústecký rod Schichtů proslul svým podnikáním daleko za hranicemi regionu. V jejich továrně se vyrábělo kupříkladu legendární mýdlo s jelenem. Ale i celá řada dalších produktů, které byste v obchodech objevili dodnes. Schichtovi se však zapsali i do dějin našeho umění. V období první republiky totiž nechali v rámci vlastenecké reklamní kampaně vytvořit cyklus velkých pláten s tématy z českých dějin. Vznikl přibližně v době, kdy Alfons Mucha dokončil Slovanskou epopej. I některá témata byla podobná. Možná taky proto se mu říká epopej Schichtova. Teprve teď je ovšem k vidění v ústeckém muzeu, což si nenecháme ujít. A při té příležitosti si ve městě prohlédneme několik staveb, které významné průmyslníky připomínají.

Česká Třebová leží v podhůří Orlických hor na pomezí Čech a Moravy. Velkého rozkvětu se město s necelými šestnácti tisícovkami obyvatel dočkalo v 19. století, kdy se stalo významnou železniční křižovatkou. Pyšní se dokonce jedním z největších nádraží v zemi. Ještě na konci téhož věku se ale díky kopcům, které ho obklopují, začalo těšit taky zájmu turistů a lyžařů. Především milovníci bílé stopy si tu přijdou na své dodnes. Na výlet na běžkách se vydáme i my. Zavedeme vás kupříkladu ke studánce, k níž se váže zajímavá pověst o potrestaném zlodějíčkovi, který se ovšem po nápravě dočkal odpuštění. A užijeme si rovněž nádherných výhledů do kraje.