30. září 2018

Jiří Kozel vystudoval sklářskou školu v Chlumu u Třeboně. Jenže v devadesátých letech se na jihu Čech zavírala jedna huť za druhou. V té době i on přišel o práci. Pak zahlédl v novinách inzerát, že Norové hledají mistry skláře. Neváhal a na severu Evropy strávil 13 let. Jeho výrobky dělaly radost i tamnímu monarchovi. Pak se vrátil zpátky domů s cílem založit vlastní, alespoň malou, huť a zkusit tím přispět k obnově tradičního řemesla u nás. Vypravíme se za ním do šumavských Řetenic, kde má pro zvědavé návštěvníky ve svém království dveře dokořán. Rádi tam všem zájemcům předvedou, jak se rodí různé pohárky i větší kousky. Ti odvážnější si pod vedením mistrů dokonce můžou vyzkoušet svůj um a vyfouknout si suvenýr.

Spisovateli Karlu Klostermannovi se občas říká znovuobjevený bard ztraceného šumavského světa. Jméno po něm dostaly rozhledna, turistická chata, naučná stezka, vlak, pivo, dokonce vyšel i na poštovní známce. My se společně vydáme na toulky po místech, která jsou s ním spojená a která proslavil ve svých dílech. Rodiče Karla Klostermanna byli šumavští Němci, lásku k horám tak dostal jejich synek do vínku. Rád vyrážel na toulky přírodou, spával u pasáků v boudách, naslouchal jejich vyprávění a příběhy si ukládal do paměti. Na svém kontě měl úctyhodných 140 povídek a románů. Mezi ně patří třeba Červené srdce. S příběhem nešťastně zamilované, prostoduché Anežky, která novou chuť do života našla u Hauswaldské kaple nedaleko Srní. I tam vás zavedeme.

Polička je známá především coby rodiště Bohuslava Martinů. Turisté můžou vystoupat na kostelní věž, kde se slavný hudební skladatel žil. Pozornost poutají i moderní domy z období funkcionalismu i rondokubismu. K významným památkám města patří taky vyřezávaná klasicistní vrata. Poličské muzeum provádí jejich dlouhodobý průzkum a Pardubický kraj prostřednictvím grantů přispívá majitelům památkově chráněných domů na restaurátorskou obnovu. Z původně bezmála 80 unikátů se dochovala sotva polovina. K vidění jsou na náměstí i v postranních uličkách. K nejčastějším motivům na vratech patřily rosety. Stylizovaný květ mnohalisté růže. Od antiky symbolizoval vzkříšení nebo vznik nového života.

Bohem zapomenuté místo. Tak by se dala nazvat obec Štědrá na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Návštěvu si ale zaslouží. Zdejší zámek s pravděpodobně třetí nejdelší enfilárou, tedy přímým průhledem místnostmi, v Evropě se totiž desetiletích chátrání začíná znovu probouzet k životu. Podle záznamů bylo až do první světové války sídlo panstva v exekucích, ale snad se mu konečně blýská na lepší časy. Momentálně v něm pracují hlavně restaurátoři. Při obnově místním pomáhají staré fotografie, ale těch se moc nedochovalo, protože většinu s sebou odnesli původní němečtí obyvatelé odsunutí po druhé světové válce. A tak tu historii skládají doslova ze střípků. Zámek ale není jedinou místní památkou, která ožívá.

Dřív, než nás podzimní plískanice zaženou ke kamnům, vydáme se na výlet v sedle kola. Vyrazíme od zámku v Hluboké nad Vltavou. Původně na tomto místě stával strážný hrad zvaný Froburg, který vybudoval král Václav I. ve 13. století. Býval používán jako zástava, takže často měnil majitele. Cestou se zastavíme taky u zámečku Ohrada, který byl postaven na počátku 18. století rodem Schwarzenbergů. V roce 1842 v něm bylo založeno lovecké muzeum. Jedno z prvních muzeí u nás. Prohlédneme si taky malebná stavení v obci Bavorovice. Naše putování skončíme na břehu Vltavy v Českém Vrbném. V areálu, který slouží vodákům. Byl vybudován v 80. letech, před šesti lety prošel rozsáhlou rekonstrukcí.