7. října 2018

Víte, co mají společného Vladislavský sál na Pražském hradě, královská oratoř v chrámu svatého Víta nebo katedrála svaté Barbory v Kutné Hoře? U zrodu všech těchto vzácných památek stál stavitel Benedikt Rejt z Pístova. Jeho dílem je i kostel svatého Mikuláše v Lounech, který je tak trochu ve stínu slavnějších zmíněných staveb. Neobvyklé stanové střechy jsou neodmyslitelnou součástí siluety severočeského města. Stopy tvůrce památky najdete i v interiéru svatostánku v podobě zdánlivě křehké, a přitom nosné pavučiny kamenného žebroví síťové klenby, která porušuje po staletí neměnné zásady statiky ve prospěch zdobnosti. Prohlédneme si i další skvosty interiéru a vystoupáme taky na věž.

Město pod Ještědem bylo u nás teprve třetím v pořadí, v němž u nás jezdily tramvaje. Bohatou historii zdejší veřejné dopravy bude připomínat i nová expozice tamního Technického muzea. Přípravy na její otevření jsou v plném proudu, největší hala bývalého libereckého výstaviště se plní různými i sto let starými kousky. Díky nadšencům z místního Boveraclubu se jim vrací zašlý lesk. A protože jde o expozici veřejné dopravy, nechybějí ani autobusy. Třeba klasika z roku 1947, typ Praga RND. V padesátých letech jich jezdily po naší zemi tisíce. My prozkoumáme jeden, který kdysi fungoval jako pojízdná zubní ordinace. Zajímavých exponátů samozřejmě uvidíme mnohem víc, ale navíc vám nabídneme i projížďku městem. Samozřejmě v jednom z veteránů.

V roce 1901 byla v Luži na Chrudimsku, v malebné krajině pod hradem Košumberk, otevřena první léčebna pro pacienty s tuberkulózou u nás. Založil ji profesor František Hamza, stejně jako nádherný park, který ji obklopuje. Chtěl totiž svým svěřencům vytvořit prostředí, které by jim při uzdravování pomáhalo. V současné době se park spojený s arboretem rozprostírá na 13 hektarech a najdete v něm na pět set druhů exotických rostlin, keřů a stromů. Areálem vede i několik naučných tras. A krásou místních unikátů se necháme okouzlit i my. Zavedeme vás třeba ke keřům, které voní, i když nekvetou. A ještě ke všemu velmi neobvykle. Třeba po maminčiných buchtách. Zároveň se vypravíme do historie zdejší léčebny. V malém minimuzeu.

Naše toulky Šumavou tentokrát odstartujeme poměrně netradičně. Zkontrolujeme si čas u nejmladšího orloje v zemi. Od loňského podzimu ukazuje hodiny v Hojsově Stráži, vísce ležící na svahu hory Můstek. Vybudoval ho Zdeněk Landa ve své pražské dílně a pak doma na půdě ze součástek z odložených šicích strojů a bicyklů, které objevil ve sběrných surovinách. Jen řetězy na táhla koupil nové. Prozradí nám, co všechno jeho stroj ukazuje a jaká neobvyklá řešení pro něj vymyslel. Pak se vydáme do okolní krajiny. Například na vyhlídku nad nejhlubším šumavským údolím, odkud je vidět až k největšímu jezeru hor na západních hranicích. A připomeneme si rovněž časy, kdy značná část oblasti byla přístupná v podstatě jen vojákům.

Hasištejn patří k nejstarším šlechtickým sídlům severozápadních Čech. První zmínka o něm pochází z roku 1348. Vyrostl ale ještě o pár desítek let dřív. Do českých dějin se nejvýrazněji zapsal coby sídlo vzpurného šlechtice, které musel panovník nemilosrdně pokořit, aby si zachoval respekt. Král Václav IV. v roce 1418 vyslal trestnou výpravu proti Jindřichu z Plavna. Dva měsíce trvalo obléhání, pak pevnost padla. Mikuláš Chudý z Lobkovic, který dobývání vedl pak hrad dostal jako odměnu za příkladnou službu do zástavy. Byl to první větší majetkový zisk budoucího mocného rodu. Nový pán se pustil do oprav staveb, které předtím sám ostřeloval. A se znalostí slabin obrany se rozhodl pro zásadní změnu. Proměn se dočkalo sídlo i za dalších majitelů a my zjistíme, co se z něj dochovalo dodnes.

Znojmo se pyšní celou řadou středověkých památek a taky unikátním historickým podzemím. Jde o největší systém chodeb a sklepů u nás. Měří 27 kilometrů a má čtyři patra. Jenže my naše putování odstartujeme jinde. V městské části Popice, kde přišel na konci 18. století na svět Karl Anton Postl. Do dějin se ovšem zapsal pod jménem jiným. A hlavně úplně jinde. Prozradíme vám, jak to bylo. A vypravíme se dál. Pokocháme se výhledem na krásy Národního parku Podyjí a budeme pokračovat k hranicím s rakouskými sousedy. Dokonce nahlédneme i za ně. Konkrétně do rakouského městečka Retz. Tam totiž mají ještě větší historické podzemí než ve Znojmě. Dokonce nerozsáhlejší v celé zemi. Zjistíme, jak ten labyrint vznikl a co zajímavého v něm je k vidění.