22. října 2017

O Kladrubech, které leží na samém pomezí jižních a západních Čech - mezi Strakonicemi a Horažďovicemi - ví zatím málokdo. Přitom se rozhodně mají čím pochlubit. Tak třeba jejich zámecký park už přes sto let hlídá drak Indios, který je skutečnou kuriozitou. Samozřejmě si ho prohlédneme a prozradíme vám, jak se v téhle obci octl. Zastavíme se taky u kamenných podobizen zdejšího pána z rodu Tascheků a jeho ženy. Vznikly z rozvalin bývalé tvrze. A nad rybníkem, pod kaskádou pěti jezírek, pro změnu najdeme Dračí jilm. Vydáme se ale i do okolí. Minout rozhodně nemůžeme památník, který připomíná, že právě v těchto místech zemřel mladý český král Rudolf Habsburský. Co ho do kraje přivedlo a co bylo podle všeho příčinou jeho nenadálého skonu? I o tom bude řeč.

K hodně starým řemeslům patří paramentářství. Tedy šití a zdobení církevních oděvů a dalších textilií. Tahle výroba probíhala často v dílnách spojených s kláštery. Ale nejen v nich. Už od 18. století se jí věnovali i předci Zdeňka Velebného z Ústí nad Orlicí. V druhé polovině minulého věku rodina o firmu přišla, ale ještě před koncem milénia se k práci mohla znovu vrátit. Nahlédneme pod ruce šikovných švadlen i vyšívaček a bude nás zajímat i to, jak se slavnostní oděvy kněží v různých obdobích měnily a jaká mají pravidla. Například červený ornát kněz obléká při svatodušních svátcích, fialový v době postní a adventní, černý při pohřbu. Zlatý pak v průběhu celého roku. V království manželů Velebných ale taky restaurují a vytvářejí repliky historických skvostů.

Hlavní kolínské náměstí má rozlohu necelého jednoho hektaru a po jeho obvodu se zachovala řada honosných měšťanských domů. Jejich současná podoba je výsledkem četných přestaveb po několika ničivých požárech v minulých staletích. Jedním z největších je ten zvaný Veigertovský. Ačkoliv jeho příběh se začal psát bezpochyby o dost dřív, první zmínka o něm pochází z roku 1494. Svého času ho vlastnil Jakub Krčín z Jelčan, dědeček slavného stavitele rybníků. Poté se majitelé hodně střídali, až v polovině 18. století se v něm usadil rodu Veigertů, podzámeckých mlynářů. Při prohlídce budovy narazíme na připomínky různých stavebních slohů. A taky na původní studnu. Dnes slouží dům jako muzeum, takže samozřejmě nemineme ani zajímavé exponáty.

Tušili jste, že na naší planetě žije víc než 46 tisíc druhů pavouků? U nás byste jich napočítali zhruba 850. Pokud jde o sklípkany, tak těch existuje 900 – 1000 druhů a každoročně k nim přibývá 10 až 20 nově objevených. Na výstavě v pražské zoologické zahradě nás čeká několik zástupců těch dosud nepopsaných. Bude nás zajímat, kde všude bychom na tyhle pavouky mohli narazit, kolik místa ke svému životu v zajetí potřebují a čím se nejčastěji živí. Nejen tohle, ale řadu dalších zajímavostí, nám prozradí chovatel David Šťastný, který výstavu připravil. Sám se pro tvory, z nichž mnozí mají přímo panickou hrůzu, nadchl už jako kluk. A doufá, že přesvědčí i další lidi, že se jich není třeba děsit.

Dolní Dvůr býval kdysi jedním z nejvýznamnějších hornických a hutnických středisek v našich nejvyšších horách. Z těchto časů tu ale nezůstaly téměř žádné stopy. Továrny zmizely a na Rudném náměstí, kde kdysi stála huť a hamry, byl mezi lety 1803 až 1806 vybudován kostel sv. Josefa. Ten láká turisty zvonkohrou, která se rozezní každý den v deset hodin dopoledne a pět hodin odpoledne. Od svatostánku se vydáme po žluté turistické značce proti proudu Kotelského potoka. Zastavíme se na Hříběcích boudách a zjistíme, jak přišly ke svému jménu. Pak zamíříme k lomu Strážné, který je dnes chráněnou přírodní památkou. A bude nás zajímat, proč se v něm těženému vápenci říkávalo krkonošský mramor. Naše putování skončíme v Hořejších Herlíkovicích.