30. dubna 2017

Malín je dnes předměstím Kutné Hory. Ale ve stínu památek kdysi jednoho z nejvýznamnějších měst království ty zdejší rozhodně nezanikají. Už jen proto, že jim dominují věže, které hned tak nepřehlédnete. Patří třem významným stavbám. Jako první tu vyrostl kostel svatého Jana Křtitele. O kus dál stojí jeho kolega, jehož patronem je svatý Štěpán. K němu patří gotická dřevěná zvonice. Dopřejeme si výlet do dávné historie, kdy v těchto místech bývalo slovanské hradiště spojené s rodem Slavníkovců a později s Přemyslovci. A nemineme ani nejmladší významnou malínskou památku, kterou je kostnice. Inspirací pro její vybudování byla zřejmě ta z 19. století v blízké Sedleci. I uspořádání ostatků ji hodně připomíná.

Kopřivy měly pro naše předky mnohem větší význam než dnes pro nás. Dokázali z nich totiž vyrobit spoustu užitečných věcí. Příběh dívky, která z ní zvládla utkat košili, aby zachránila své bratry, známý z pohádky Sedmero krkavců, rozhodně není jen výplodem fantazie Hanse Christiana Andersena. O tom se přesvědčíme v muzeu v Příboře na Novojičínsku, kde po třech letech zkoumání tohoto pro mnohé obtížného plevele, připravili unikátní výstavu. Je až k neuvěření, že v 17. až 19. století lidi z kopřivy vyráběli kalhoty, sukně, hrubé pytle i hebké ručníky, jemné spodní prádlo nebo dokonce paličkovanou krajku. Už dávno předtím sloužila jako léčivý prostředek či rituální pokrm. Dělaly se z ní amulety, ve středověku i papír na zapisování čarodějných formulí.

Do historie Liberce se nesmazatelně zapsal rod Liebigů. Majitelé několika textilních továren patřili k nejbohatším podnikatelům v celé monarchii. Po zániku slavné Textilany před víc než deseti lety zůstalo nejvýraznější stopou jejich působení pod Ještědem takzvané Liebigovo městečko. Jeho poznávacím znamením je budova s věžičkou, hodinami a branou. Tou se do téhle části vchází. Nás samozřejmě bude zajímat nejen to, co v ní najdeme, ale taky důvody, které vedly k jejímu vybudování. U zrodu stál baron Theodor Liebig, který nechal domy postavit pro své zaměstnance. A rozhodně tu nevyrostla obyčejná dělnická kolonie. Každý z domků byl originálem. Všechny jsou dílem dvorního Liebigova architekta Jakuba Šmajsnera. Do posledního detailu. Společně se touhle čtvrtí projdeme.

V Pardubicích vás nepozveme za perníkem, ale do pohádkové zahrady. Vybudovali ji v odlehlé části města manželé Vojířovi. A co je k tomu vedlo? Velká láska ke zvířatům. Nejprve je chovali na zahradě a do svého zoo koutku nechali nahlížet i návštěvníky. Stejně jako do terárií v bytě. A pak se rozhodli vybudovat větší areál stranou svého domova. Dnes v něm má na víc než hektarové ploše domov na pět desítek zástupců patnácti druhů. Maskotem zahrady je koza Anežka. Odmala vyrůstala s lidmi a společnost jí dělali psi. Je prý rozmazlená a každou chvíli si vynucuje různé výhody. Těšit se můžete i na ovce, berany, ale taky na želvy, poníka nebo dokonce agamu. Všechna zvířata jsou na lidi zvyklá, takže se jich rozhodně nemusíte bát.

Vůně čerstvě upečených perníčků většině z nás navozuje atmosféru vánočních nebo velikonočních svátků. Jaroslava Brožová z Dubného u Českých Budějovic si tyhle slavnostní chvíle připomíná po celý rok. Vyučená kuchařka jejich výrobě propadla už před dvěma desítkami let. Vyzkoušela několik receptur a vybrala si z nich tu, z níž vytvořila kousky nejchutnější. Nepovažuje ji za žádné tajemství, takže nám ji klidně prozradí. A taky nám poradí, co je důležité pro to, abychom dokázali připravit stejné. Po přípravě těsta se pustíme do vykrajování. Pokud si Jaroslava vymyslí tvar, na který nemůže sehnat formičku, pomůže jí manžel a tu správnou přichystá. A po upečení přijde na řadu piplačka zvaná zdobení. Pod rukama paní domu se rodí hvězdičky, vajíčka, andílci i celý betlém.

Cerhenice jsou městysem, v němž spolu sousedí stavby venkovské i typicky městské. Mezi nimi nás provede naučná stezka. Nejprve se vydáme na vrch, kde nechala na počátku 18. století Leopoldina Šternberková vybudovat místní svatostánek. V historickém jádru si pak můžeme alespoň zvenčí prohlédnout několikrát přestavěnou tvrz zemanů, barokní zámek v jejím sousedství a několik lidových usedlostí. Na náměstí zase návštěvníky vítá zbrusu nové environmentální centrum. V něm si máme šanci otestovat mimo jiné své znalosti o přírodě a její ochraně. V expozici věnované historii Cerhenic se pro změnu dozvíme, které známé osobnosti se tu narodily. Našli bychom tu i kořeny rodu Frištenských, přestože legendární zápasník je spojován především s Litovlí.