7. květen 2017

Víte, kterému místu se říkalo severočeské Lurdy? Tímhle označením se pyšnila malá obec Filipov ve Šluknovském výběžku. A nebylo to jen tak pro nic za nic. V době největší slávy byla velmi častým cílem poutníků, ročně jich sem přicházelo až 100 tisíc. Vedla je se touha po uzdravení těla i duše. Důvodem byl zázrak, ke kterému tu mělo dojít před půldruhým stoletím. Nemocná tkadlena Magdalena Kade se prý po zjevení Panny Marie nečekaně uzdravila. A podobně se údajně svých neduhů zbavili i další věřící. Díky téhle události si tak obec mohla dopřát monumentální chrám. A ten si dokonce vysloužil prestižní titul bazilika minor. Dozvíme se, kdy a od koho tohle označení získal a společně si ho samozřejmě taky prohlédneme.

Jen ti starší z nás pamatují časy, kdy naši motokrosoví závodníci vládli mezi světovou elitou a kdy i naše stroje byly velmi uznávaným pojmem. Tuhle dobu si připomeneme ve Stříbře. Jednak v zajímavé expozici místního muzea a pak taky na závodišti, kde absolvovala svá první klání nejedna legenda. Koneckonců dvě z nich budou našimi průvodci – Miloslav Souček a Jiří Churavý. Prohlédneme si vybavení, které by na tvářích dnešních reprezentantů nejspíš vyvolalo úsměv. Jejich předchůdci totiž vyráželi třeba s koženými kuklami nebo hasičskými přilbami na hlavě. Ale přesto posbírali spoustu vavřínů. I ty jsou mezi vystavenými poklady k vidění. A nechybí samozřejmě ani historické fotky, plakáty nebo třeba novinové články. A ani slavný motokrosový areál neupadl v zapomnění.

Vrch Bořeň není ani zdaleka nejvyšším v Českém středohoří. Ale přesto patří k symbolům oblasti. Někomu připomíná ležícího lva, dalším hlavu mamuta, jiným zase monumentální pařez. A všichni mají de facto pravdu. Záleží totiž na tom, odkud ho sledujete. Jeho vrchol dosahuje jen do výšky necelých pěti set padesáti metrů nad mořem, takže není zas tak náročné vystoupat k němu. V minulosti ho pokořili třeba německý přírodovědec Alexander von Humbolt nebo jeho krajan spisovatel Johan Wolfgang Goethe. A stojí to za to nejen kvůli rozhledu do kraje, který nabízí. Bořeň je totiž zároveň národní přírodní rezervací, v níž můžou milovníci flory obdivovat spoustu vzácných rostlin. K vidění tu bývá kupříkladu koniklec luční český, který patří k těm hodně ohroženým.

Zámecký areál v Českém Krumlově patří k nejnavštěvovanějším památkám u nás. Turisty tu čeká několik okruhů, možnost vystoupat na věž a taky jedna novinka. Podívat se můžou i do bývalé konírny. Tam jsou k vidění parádní kousky, které svým bujným ořům dopřávalo panstvo z rodu Schwarzenbergů, aby je patřičně reprezentovali. K vidění tam jsou kupříkladu stříbrem zdobené ohlávky, ale taky takové kuriozity jako kryt na ocas. Nebo zápřah ruské trojky, který jeden ze zdejších šlechticů dostal darem od ruského cara. Návštěvníci rozhodně nepřehlédnou kočár, kterým jeli krumlovští páni v korunovačním průvodu Marie Terezie. A dozvědí se spoustu zajímavostí o tom, jak své koně hýčkali, jak si je vybírali a jaké zábavy si s jejich pomocí dopřávali.

Korálky a Jablonecko patří už po staletí neodmyslitelně k sobě. Místní skláři svými mačkanými a vinutými perlemi a bižuterií dobývali celý svět. Už v 18. století začali konkurovat do té doby nepřekonatelným benátským mistrům. A slavná tradice se v kraji udržela dodnes. K těm, kteří se tradičnímu řemeslu věnují, patří Zuzana Slámová z Jablonce nad Nisou. Do jeho tajů začala pronikat už jako malá holka, když pomáhala babičce a dědovi. Pak se sama vydala jinou cestou, ale osud chtěl, že v jejich práci nakonec pokračuje. Kde všude je o výtvory z její dílny zájem, jaké vzory používá a jak vypadá postup, to všechno nám prozradí. Do svého království nás nechá nahlédnout taky Petra Franková, designérka bižuterie.

Vamberk proslavila zejména vyhlášená krajka. Tuhle křehkou krásu, jíž se nejvíc dařilo na konci 19. století, zná snad každý z nás. Málokdo ale ví, že město na úpatí Orlických hor se pyšní i řadou zajímavých pamětihodností. My vás pozveme na malou procházku na náměstí i k řece Zdobnici. Nejstarší památkou města je hřbitovní kaple sv. Barbory. Na konci 17. století ji nechal postavit místní pán Jan Adam Záruba z Hustiřan. Zastavení si zaslouží i novorenesanční kašna z roku 1869. A rozhodně si nenecháme ujít kamenný most, který bývá díky své výzdobě srovnáván s pražským Karlovým. Na závěr si pak vyšlápneme k historické chatě s výstižným názvem Vyhlídka. Od ní se můžeme pokochat krásami celého kraje, při troše štěstí v dálce vykouknou i vrcholky Krkonoš.