18. prosince 2016

Už víc než půldruhého století uplynulo od chvíle, kdy se na vánočním stromku poprvé objevily foukané koule ze skla. Stalo se tak v Alsasku a vlastně z nouze. Jenže nápad skláře z Goetzenbrucku se rychle rozšířil po celém světě a stal se neodmyslitelnou součástí nejkrásnějších svátků v roce. Stranou nezůstali ani čeští mistři práce s křehkým materiálem. A dodnes u nás najdeme několik dílen, v nichž se baňky, jak se koulím taky říká, vyrábějí tradiční technikou. Jedna z nich funguje už 65 let v Opavě. A právě v ní nahlédneme pod ruce šikovných foukaček, které dokáží vytvořit i zvonky a další složité tvary, a taky malířek, které se starají o jejich zdobení. Dozvíme se od nich i to, jaké ozdoby by dle diktátu paní Módy měly vládnout letošním Vánocům.

Je sice v podstatě parazitem, ale přesto si bez něj sváteční výzdobu našich domácností neumíme představit. Naši předci ho považovali za posla bohů, který dokázal zbavit všeho zlého. A taky léčit lecjaké neduhy. To všechno platí o jmelí. Rostlině, která podle jedné legendy kdysi bývala stromem. A rozhodně ne ledajakým. Josef z něj prý vyřezal kolébku pro Ježíška. Dnes ji ovšem nejčastěji vídáme v korunách stromů jiných, jimž svými kořeny odsává živiny. Pokud patříte k obdivovatelům jmelí, poradíme vám, jak byste si ho mohli sami vypěstovat. Už čtvrt století to dělá Daniel Bozner ze Smiřic. Prozradí nám, kde se jeho pokladu daří nejvíc, jak se rozmnožuje a poradí, jak s ním zacházet poté, co si pár větviček přineseme domů.

Betlémy se do našich domácností rozšířily po josefínských reformách, kdy nemohly být stavěny v kostelech. Naši předci si příběh o narození Ježíška vytvářeli z nejrůznějších materiálů. Nejčastěji snad z papíru a dřeva. A neustále se snažili o zdokonalování svých děl. Ve výrobě jesliček mechanických jsme dokonce světovou velmocí. Koneckonců známé Krýzovy z Jindřichova Hradce jsou dokonce v Guinessově knize rekordů zapsány jako největší lidový mechanický betlém na planetě. K nejdokonalejším výtvorům s pohyblivými postavičkami, který u nás vznikl, patří takzvaný Utzův betlém. Vydáme se za ním do Olešnice v Orlických horách a při jeho prohlídce vám prozradíme něco o muži, který mu věnoval kus života. A budeme obdivovat jeho um a taky fantazii.

K vůni vanilky, skořice, svařeného vína patří o Vánocích i ta linoucí se z doutnajících malých černých kuželů. Ano, řeč je o františcích. Jejich historie se začala psát zhruba před třemi stovkami let v Krušnohoří. Jenže tenkrát nebyly dekorací, ale sloužily k vykuřování domácností. Kromě toho, že z nich měly vyhánět všechno zlé, navozovaly taky klid a uvolnění. Jejich nezaměnitelnou vůni mají na svědomí kadidlo a myrha. Kadidlo se v některých zemích používá do hojivých mastí a má taky antiseptické účinky. Kdysi sloužilo dokonce jako velmi ceněné platidlo, stejně jako myrha. Jedním z těch, kdo se věnují výrobě františků je Zuzana Weberová z Karlštejna. V jejím voňavém království se dozvíme, co všechno dalšího bychom v nich našli.

Před svátky mnozí z nás pečou nejen cukroví, ale taky perníčky. Těmi kdysi naši předci zdobívali vánoční stromečky. A dokonce je často dostávaly děti jako dárek. S husary a dalšími figurkami z medového těsta upečenými si nejprve pohrály a pak je snědly. Dnes se stávají v rukách některých perníkářů doslova uměleckými díly. Jednou z těch, která je dovede nádherně nazdobit je Radka Grösslová z Janovic nad Úhlavou. K téhle práci se dostala tak trochu náhodou. Chtěla si pěkně postaru ozdobit stromeček vlastními výtvory. A tak vyzkoušela spoustu receptů a učila se zdobit. Poradí nám, jak si připravit těsto, jak dlouho nechat hotové pečivo odležet a jak vytvořit ideální hmotu na malování různých motivů. Dobrou zprávou je, že na kouscích upečených podle jejích rad si můžete hned pochutnat.

Čas před koncem roku je nejen plný příprav na oslavy narození Spasitele, ale taky různých tradic a zvyků. A rovněž pověr. Většina z nás už určitě slyšela o různých postavách, které v té době obcházely stavení. Připomeneme si třeba Lucky nebo Barborky. A taky to, že adventní období bylo především dobou rozjímaní, klidu a pokory. Hospodyňky samozřejmě musely poklidit domácnosti a přichystat vše potřebné na sváteční chvíle. Na Štědrý den už si nechávaly jen ty nejnutnější práce a své domovy hlavně zdobily. Víte, že před tím, než se v některých chalupách rozsvítilo a usedlo k večeři, sledovali všichni, jestli už se svítí u sousedů? Prozradíme vám, proč. Na stole pak nesměl chybět kupříkladu česnek, který měl chránit před nemocí i zlými silami. Další dávné zvyky můžete poznat ve skanzenu Betlém v Hlinsku.