11. prosince 2016

Opočenskému panství kdysi vládli pánové z rodu Trčků z Lípy. Patřilo jim od roku 1495 déle, než celé století. Poslední z nich Adam Erdman byl zavražděn v Chebu společně s Albrechtem z Valdštejna. Přesto se ve městě a okolí dodnes dochovaly památky připomínající jejich stavební aktivity, ale i hospodaření. Nejprve se zastavíme u kostela. Vilém Trčka z Lípy ho nechal přestavět v renesančním duchu. Rozhodl se v něm vybudovat rodinnou hrobku. Inspirací pro úpravy mu byla jeho cesta po Itálii, odkud si dovezl i stavitele. Další vzpomínkou na zdejší éru známého rodu je jeden z nejstarších mysliveckých areálů u nás. Opočenskou oborou nás provede okruh, cestou po něm při troše štěstí narazíme na některé zajímavé obyvatele. A v čase předvánočním nesmíme zapomenout ani na rybníky, na nichž panstvo hospodařilo.

O Ivančicích jste nejspíš už slyšeli. Přestože patří k nejstarším městům na Moravě, první zmínky o něm pocházejí dokonce už z 13. století, prosluly především díky časům o hodně pozdějším. Jsou totiž rodištěm herce Vladimíra Menšíka a taky jednoho z našich nejslavnějších malířů, Alfonse Muchy. Projdeme se místy, která ho připomínají a nahlédneme rovněž do expozice, jež k jeho poctě vznikla v historické budově bývalé radnice. V ní se dozvíme mimo jiné to, že autor Slovanské epopeje byl rovněž zdatným fotografem a že tohle umění mělo hodně společného s jeho malířskými díly. A pak se vypravíme na procházku do míst, kam možná i on jako kluk rád chodíval. Třeba k mostu, kterému se dlouho říkalo Eiffelův nebo ke Stříbskému mlýnu.

K ozdobám, které v časech našich babiček na vánočním stromečku nesměly chybět, patřily hvězdičky. Koneckonců jsou s tímhle časem spjaty. Vždyť už cestu k Ježíškovi kdysi jedna ukazovala. Ozdobičky z korálků, podobné těm, které schováváme v krabicích jako vzpomínku na své předky, vyrábí Jarika Hejralová z Rejštejna u Kašperských Hor. První vytvořila z materiálu, který našla doma po šuplíčcích. A protože s nimi slavila úspěch, pustila se do dalších. Nakonec si zařídila malou dílničku. V ní budeme sledovat, jak křehké kousky vznikají a bude nás zajímat i to, kde Jarika získává korálky, jaké nejčastěji používá a taky, jaké barvy volí. A z omylu vyvedeme všechny ty, kteří si myslí, že ozdoby z malých korálků dělají radost jen během Vánoc.

Od předvánočního shonu si odpočineme při procházce Českým krasem. Naši výpravu odstartujeme ve Svatém Janu pod Skalou a připomeneme si hned na úvod nejen to, čím je celá oblast unikátní, ale i fakt, že jí vede nejstarší značená turistická cesta u nás. Bývá nazývána cestou Vojty Náprstka. Budeme obdivovat krásy zdejší přírody a zastavíme se u vodopádů na Bubovickém potoce. Jejich hledání nám neusnadní hukot proudící vody, ale i tak stojí za to se k nim vydat. Jde o kaskádu tvořenou jezírky a terasami, na nichž najdeme vysrážený vápenec. Ten sem voda přinesla z nitra krasu. V něm najdeme stovky jeskyní, většinou menších. Mnohé nebudou zřejmě nikdy zpřístupněny veřejnosti, takže si zachovají svou původní podobu a taky dávku tajemnosti.

Ani tentokrát nebude v naší nabídce chybět betlém. Tentokrát nás čeká unikát. V současnosti největší skříňový u nás. Najdeme ho v Kašperských Horách. Pokud snad máte pocit, že už jsme společně dílo pyšnící se tímhle prvenstvím ve městě obdivovali, tak vás paměť neklame. Jenže se jednalo o jiný kousek. Donedávna této podobě ztvárnění příběhu o narození Ježíška vévodil výtvor místního řezbáře Vladivoje Hracha. Ale před nedávnem ho trumfla skříň, kterou vyrobili truhlářští mistři Zdeněk a Miroslav Kůsovi. Azyl v ní našly zhruba 150 let staré figurky, které kdysi vyřezal Prokop Mack. Je jich devatenáct a jsou přibližně půl metru vysoké. Prohlédneme si i kostel, v němž je celé dílo k vidění. Za dobu své existence byl několikrát přestavován, jedno ho dokonce poničil požár.