4. září 2016

Benediktinský klášter v Kladrubech založil už kníže Vladislav I. Jednak chtěl šířit křesťanství na západě Čech a taky potřeboval mít kde nocovat cestou do Norimberku. Později byl areál spjat s Janem Nepomuckým a úzce souvisel s jeho mučednickou smrtí. Světec se totiž podílel na potvrzení kladrubského opata, které zhatilo plány Václava IV. na oslabení vlivu církve v kraji. Za to, že krále rozhněval, Jan zaplatil svým životem. Prostory dnes už mniši neobývají, ale můžeme si v nich připomenout umění velkých mistrů stavitelů, protože na proměně areálu v duchu baroka se podílely takové osobnosti jako Jan Blažej Santini nebo Kilián Ignác Dientzenhofer. Najdeme tu i sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Víte, čemu skláři říkali svalák nebo šoršál? Prozradíme vám to při návštěvě malé huti v Milné u Frymburku. Tamní mistři nás nechají nahlédnout do své kuchyně. Svůj um předvádějí i návštěvníkům z řad turistů a nechávají je dokonce okusit záludnosti své profese. Zavzpomínáme s nimi na staré časy, kdy na Šumavě fungovalo skláren mnohem víc a jejich výrobky byly vyhlášené daleko za hranicemi naší země. Prozradí taky, jak to bylo s tajením různých postupů. Budeme rovněž samozřejmě sledovat jejich práci. Proměnu roztaveného materiálu v nejrůznější džbánky, poháry, mističky. Hodně oblíbené mezi hosty jsou prý rybičky, které zkrátka k oblasti patří. A zajímat nás budou i nové trendy.

Víte, kdy byste našli střed Čech? O tom se odborníci dohadují už dlouho. Ten pravý středobod se prý nachází v parku, který vznikl v roce 1990 a podle něj dostal vlastně své jméno. Jedná se o oblast s krásnou přírodou a dlouhou historií. Tvoří ji údolí řek Vltavy a Sázavy, které zasahuje až k hlavnímu městu. V téhle oblasti žili už Keltové, dokonce tu najdeme největší oppidum u nás zvané Závist. Ale taky třeba vrch pojmenovaný Ďábel nebo několik přírodních rezervací. Rovněž se tu kdysi těžilo zlato. Dodnes tu můžeme narazit na prohlubně, kterým se říkalo pinky, a jsou vzpomínkou na povrchové dobývání drahého kovu. Naše putování pak ukončíme v muzeu v Jílovém u Prahy.

Ani na Pražském hradě nezapomněli na oslavy letošního kulatého výročí narození Karla IV. K té příležitosti připravili hned několik výstav a dokonce i stezku, která nás provede po stopách tohohle panovníka, které zanechal v celém areálu svého sídla. My se nejprve vydáme do Císařské konírny, kde se sešly vzácné skvosty z časů různých vladařů. Převládají tu ty, spojené s královskými korunovacemi. A tak návštěvníci obdivují mimo jiné korunku zdobící hlavy dam na českém trůně nebo korunovační kříž Otce vlasti, který je součástí Svatovítského pokladu. V Jízdárně zase nahlédneme do historie hradní katedrály a taky do míst, do nichž v jejím interiéru běžně nevstoupíte.

V Jimlíně ožívá tamní zámek, který ovšem trochu mate svým názvem Nový Hrad. Kdysi opravdu středověkým panským sídlem býval, pak se ovšem dočkal proměny v pohodlnější sídlo. Nejprve ve stylu renesance, později baroka. Díky tehdejším mistrům tu máme šanci obdivovat unikátní malované záklopové stropy. Interiérům dominují reprezentativní prostory se štukovou a malířskou výzdobou, která je zřejmě dílem italských mistrů. Jenže radovánek si tu panstvo moc dlouho neužívalo. Později v areálu fungoval velkostatek a po něm třeba JZD. Až na začátku našeho věku se památka dočkala záchrany. A tak dnes máme znovu šanci nahlédnout třeba do kaple nebo dochované sušárny ovoce.