22. listopadu 2015

Po odsunu německých obyvatel Šumavy osiřela po druhé světové válce spousta chalup. Zhruba v polovině minulého století v kraji zaniklo kolem stovky vesnic. My si připomeneme ty, které ležely kolem řeky Křemelné. Průvodce nám budou dělat historická alba, tedy knihy nebo fotoalba, díky nimž se dozvíme, jak to na jednotlivých místech vypadalo. Jen památník vojákům padlým v první světové válce například najdeme tam, kde býval Velký Bor. Další naší zastávkou budou bývalé Stodůlky. Zdejší královácká rychta mívala druhou největší rozlohu u nás, hned po Praze. Na další zastávce nás přivítá obnovená kaplička. Ta původní vyrostla jako vzpomínka na zdejší občany, kteří podlehli španělské chřipce. A cestou nás čekají ještě dvě znovuzrozené kapličky.

Už jste někdy slyšeli o tojických nutriích? Pokud ne, seznámíme vás s nimi. Tyhle hvězdy malé obce nedaleko Nepomuku jsou na zájem návštěvníků zvyklé. Zajímá vás, jak se do těchto končin dostaly? Jejich páreček sem přinesla velká voda a místní se o něj postarali. Prozradíme vám, které oblasti jsou domovinou těchto roztomilých zvířátek a spoustu dalších zajímavostí z jejich života. Víte třeba, že žijí v patnáctimetrových i delších norách, nejaktivnější jsou za pološera a samice můžou najednou porodit až šest mláďat? Bude nás zajímat, čím se nejraději živí, i to proč byste je bývali loni v zimě mohli potkat na tojické návsi. A nebudeme se věnovat jen nutriím, protože místní vytvořili malou venkovskou ZOO, v níž představují zvířata žijící ve vesnici i okolí.

Když se řekne Krnov, většina z nás si okamžitě vybaví královský nástroj, tedy varhany. Ty se tu vyrábějí už od konce 19. století a šíří dobré jméno města i celé naší země po světě. Nás ale tentokrát budou víc než krásné tóny zajímat výhledy do kraje. Dalším bohatstvím Krnova jsou totiž věže a rozhledny. Společně jich napočítáme dohromady šest. Nejprve vystoupáme na víc než padesátimetrovou věž radnice z roku 1903. A prozradíme vám, jak to dopadlo s její předchůdkyní, která zdobila původní radnici z 16. století. Pak se vydáme ke kostelu svatého Martina. Bude nás zajímat, proč je každá z jeho dvou věží jiná. A nevynecháme ani synagogu, která měla za druhé světové války namále. Poté už nás čekají tři rozhledny na různých koncích města.

Nejmodernějším vojenským muzeem u nás je to v Králíkách. Vyrostlo v místech, kde nejprve stávala hospodářská usedlost a později areál zemědělského družstva. V těsné blízkosti objektů předválečného pohraničního opevnění naší republiky. Zrodilo se teprve nedávno a k vidění je v něm celá řada unikátních exponátů. Najdeme tu vzácné dokumenty, součásti výstroje vojáků i vzpomínky na významné osobnosti naší armády. Ale taky zástupce vojenské techniky. K těm nejzajímavějším patří kupříkladu zákopový pluh, výbušný odminovač nebo tanky. Pozornost si bezpochyby zaslouží i v Evropě jediný exemplář kompletně dochovaného chodícího bunkru. Při mimořádných příležitostech se vystavené stroje předvádějí v plné parádě na zdejší dráze.

Studniční vrch proslavily prameny vody s blahodárnými účinky. Znal je prý už mnich žijící v tamních lesích. A jejich tajemství měl prozradit mladému Vincenzovi Priessnitzovi. Jak to bylo doopravdy, to se zřejmě nedozvíme, každopádně právě na úpatí hory mladý vyznavač léčby s pomocí vzduchu a životadárné tekutiny založil už před bezmála dvěma stovkami let lázně. Ty my ovšem tentokrát mineme a vydáme se po jedné z naučných stezek ke zmiňovaným pramenům. Navštěvovat je začali už v 19. století lázeňští hosté a stavěli u nich prameníky nebo pomníky. Zastavíme se u pramene, u jehož zrodu stál hrabě Karel Nostic a bude nás zajímat, proč byl po válce přejmenován. A prozradíme vám i to, jak přišel ke svému jménu pramen nazvaný Rumunský.

Blíží se adventní čas a my trochu navodíme jeho atmosféru. Patří k němu neodmyslitelně taky betlémy. V naší zemi existuje spousta podob ztvárnění biblického příběhu, i tady hrají svou roli krajové zvyklosti. K nejznámějším jesličkám bezpochyby patří ty, které se rodí v Třešti na Vysočině. Vyznačují se tím, že voní, protože na jejich výrobu se používají přírodní materiály. Kupříkladu mechy nebo pařezy. A nepřehlédnutelné jsou i svou velikostí. My budeme sledovat, jak takový třešťský betlém vzniká. A přidáme pár rad pro ty, kdo by si ho chtěli vytvořit doma. Pozveme vás na výstavu v Ořechu na okraji Prahy, která od prvního adventního víkendu nabídne nejen ukázky různých jesliček, ale taky třeba vyřezávání figurek nebo pečení perníčků.