11. říjen 2015

K nejromantičtějším památkám u nás patří zámek Lemberk na Liberecku. Jeho předchůdce, gotický hrad, vyrostl nad Jablonným v Podještědí ve 13. století. Podobu modernějšího a pohodlnějšího sídla získal zhruba o čtyři stovky roků později. V sedmdesátých letech minulého věku měl namále a nebýt včasné rekonstrukce, možná bychom dnes neměli co obdivovat. Celých dvacet let byly zámecké brány uzavřeny, ale dnes tu na návštěvníky čeká i jedna nová expozice, která připomíná bydlení šlechty v různých historických obdobích. Vybavení jednotlivých komnat není zdejší, některé části mobiliáře pocházejí z památek, které nejsou veřejnosti přístupné. Ale umožní nám udělat si představu o tom, jak panstvo žilo od 18. století až do druhé světové války.

Jihočeskou horu Kleť zná snad každý z nás. Historické prameny ji poprvé zmiňují ve 13. století a někdy v 17. se objevilo její současné jméno. Společně se vydáme na vrchol, ke kterému se zájemci můžou dostat pěšky, na kole, ale taky lanovkou. Zastavíme se u rozhledny, která je nejstarší kamennou u nás. Vyrostla už v prvnín polovině 19. století. Její stavitelé využili toho, jak krásný výhled do všech světových stran Kleť nabízí. Zapomenout nesmíme ani na turistickou chatu, kterou tu vybudovali zhruba sto let po rozhledně. A na observatoř, která se pyšní titulem nejvýše položená v České republice. Mimochodem chlubit se může ještě tím, že právě z ní byla objevena celá řada nových planetek. A nabídneme vám rovněž výlet do časů před naším letopočtem, kdy nedaleko od Kletě vzniklo keltské oppidum.

Víte, kde se v Čechách těžilo nejvíc zlata? Bylo to v oblasti kolem Jílového u Prahy. A pozor, podle odborníků se ho tu ještě dost ukrývá. Nicméně jeho dolování se tu v dohledné době určitě nedočkáme, protože by bylo příliš náročné. Při procházce krajinou, která je prošpikovaná štolami jako ementál, si připomeneme historii dobývání vzácného kovu, která se tady začala psát nejspíš už za Keltů. V časech Karla IV. prý horníci kutali až v 500 dolech a hodně rušno bylo v těchto místech i později. Nejvíc nás ale bude zajímat štola Josef. Nebudeme v ní ovšem pátrat po zlatém pokladu. Uvnitř totiž vznikla unikátní laboratoř, která je určena zejména studentům, ale zavítat můžou i běžní návštěvníci. Čeká je tu mimo jiné neobvyklý orchestr.

Podél toku řeky Ohře, v přírodním parku Stráž nad Ohří si dopřejeme podzimní výlet na bicyklu. Obdivovat budeme nejen krásy malebného údolí, ale taky skalnaté vrchy, které ho lemují. Zamíříme do unikátního parčíku, jehož vznik má na svědomí spolek Zamenis. Narazíme tu na celou řadu zvířat, sledovat budeme třeba netopýry, ale hlavně hady. Nejvzácnějším z nich je užovka stromová. Tahle lokalita je podle všeho nejsevernějším místem na světě, kde žije. Bude nás zajímat, co ji přivedlo do těchto končin i to, proč se jí lidově říká eskulapka. A nezapomeneme ani na její kolegy z hadí říše, kteří jí tu dělají společnost. Pak se ještě vydáme do Malého Hrzína, kde si prohlédneme stará stavení a připomeneme si i další místa, kde ještě před válkou stály další chalupy.

Znáte jméno muže, který se jako první vznesl k obloze v letadle vlastní konstrukce vyrobeném navíc z tuzemských materiálů? Jmenoval se Metoděj Vlach a byl opravdu nadšeným aviatikem. Vzdušných korábů sestrojil hned několik a do historie tohohle oboru se vepsal vskutku nesmazatelně. Jeho odkaz připomíná nadační fond Letadla Metoda Vlacha, který v Mladé Boleslavi pravidelně pořádá Dobové letecké dny a nedávno navíc otevřel i muzeum, kde si společně projdeme éru počátků dobývání oblohy. Čeká nás tam nejen stroj, s nímž Vlach vzlétl, ale taky další zajímavé exponáty. Letouny, které brázdily oblohu v době válečných konfliktů i v časech pozdějších. A nemusíte se jen dívat, spoustu věcí je tu povoleno si na vlastní kůži vyzkoušet.

Frýdlantský hrad a zámek proslavil snad nejvíc vojevůdce a politik Albrecht z Valdštejna, který na něm byl doma na počátku 17. století. Kraji přinesl velký rozmach, tehdy se mu dokonce říkalo Terra Fénix, tedy Šťastná země. Jenže pan vévoda si ráje na zemi neužíval moc dlouho. Po něm tu vládli Gallasové a Clam Gallasové. Za těch posledně jmenovaných se nejvíc dařilo zámeckému pivovaru, který ovšem vyrostl už na konci 16. století díky Redernům. Zlatavý mok se v něm vařil do poloviny minulého století, pak areál sloužil jako sklad a chátral. Před pěti lety začal znovu ožívat a loni v létě tu po letech znovu uvařili první tekutý chlebíček. Společně si rozlehlý areál projdeme a dozvíme se třeba to, že tu časem vyroste i malé muzeum.