18. října 2015

V Mikulově se tentokrát budeme věnovat místní synagoze. První zmínky o ní bychom našli v historických pramenech už kolem poloviny 15. století. Současnou podobu ale získala zhruba o tři stovky roků později. Příčinou byl velký požár, který poničil místní zámek i židovskou čtvrť. Svatostánek nevyjímaje. Stavba v takzvaném polském stylu, která tehdy vyrostla, je dnes jedinou takovou na Moravě. Společně si ji taky prohlédneme, prozkoumáme staré nápisy na stěnách, které odborníci objevili a obnovili. A prozradíme vám mimo jiné to, proč v 18. století stálo ve městě synagog hned dvanáct. Mikulov byl totiž v té době sídlem zemského rabína. A působil tu prý i slavný stvořitel Golema Rabí Löw.

Muzea voskových figurín se těší velké oblibě. My se společně vypravíme do jednoho v centru Prahy. Má francouzský původ, takže i jeho exponáty k nám putují z téhle země. Přesto mezi nimi najdeme řadu významných osobností naší historie i hvězd současnosti. A pozor, nemusíme si je jen prohlížet z uctivé vzdálenosti. Dovoleno je fotit se s nimi a dokonce i objímání nebo podání ruky. Zajímat nás bude ale i to, jak jednotlivé figuríny vznikají, z čeho mají vytvořené kupříkladu vlasy nebo vousy. Dámy mají dokonale upravené ruce, třeba i nalakované nehty. Lak prý občas dostávají od svých skutečných předloh. A taky oblečení někdy bývá pravé, kupříkladu dres voskové kopie Romana Šebrleho zažil mistrovství světa.

Dělostřelecká tvrz Dobrošov vyrostla jako součást československého opevnění v letech před vypuknutím druhé světové války. Jejím úkolem měla být ochrana části Kladského průsmyku. Společně se do míst, kde měli vojáci bránit naší republiku, vypravíme a prohlédneme si jednotlivé části areálu. Nejprve se rozhlédneme po kraji, abychom zjistili, co a koho odsud mohli sledovat a pak nás bude zajímat, jak tu příslušníci naší armády měli žít. Zavítáme do kasáren, kde bylo připraveno bydlení a taky kuchyň a sklad potravin. Do něj by se v případě obléhání pevnosti vešly zásoby na dva týdny. A zapátráme i po tom, kde by tu skladovali munici a jaká výzbroj by vojákům byla k dispozici.

V plzeňské ZOO mají novinku nazvanou Království jedu. Už jméno tak trochu napovídá, kdo jsou obyvatelé téhle části Tropického pavilonu. Ano, vypravíme se do hadí říše. A těšit se můžeme na celou řadu jejích vzácných zástupců. Setkáme se například s nejdelším jedovatým hadem na světě. Tušíte, kdo se pyšní tímhle nej? Je to kobra královská, která může dorůst až k pěti metrům. Taipan černohlavý je zase nejjedovatější ze všech svých kolegů. A tím nejrychlejším mezi hady je mamba černá, kterou místní obyvatelé v její domovině, Africe, nazývají černým bičem. V teráriích plzeňského pavilonu odpočívají i příslušníci hadí říše, o kterých většina z nás nejspíš nikdy neslyšela. Takže prozradíme pár zajímavostí aspoň o některých z nich.

Vrch Ronšperk pamatuje časy, kdy se v okolí Stříbra ve velkém těžily stříbrné, olovnaté i zinkové rudy. V jeho blízkosti horníci kutali v mnoha důlních dílech. Slavné časy připomíná i naučná stezka, několik zastavení najdeme právě i na kopci. Jeho největším lákadlem je ale křížová cesta se čtrnácti kapličkami. Její vybudování inicioval ve třicátých letech předminulého století stříbrský měšťan. Jeho pohnutky nám ale zůstaly utajeny. Ve dvacátých letech věku minulého pak byly vyměněny obrazy s jednotlivými výjevy z poslední cesty Ježíše Krista. Ale po odchodu německých obyvatel, kteří ve městě převládali, přestalo být podél cesty rušno, nikdo o ni nepečoval a ona chátrala. Nedávno se dočkala velké obnovy, a tak si ji prohlédneme.

Ještě jednou si připomeneme letošní kulaté výročí smrti Jana Husa. Zavítáme do Husitského muzea v Táboře, kde probíhá zajímavá výstava. Jednak nám přiblíží dobu, v níž slavný kazatel žil a pak taky jeho osobu. Věděli jste třeba, že měl velmi rád šachy? Dozvíme se taky, k čemu sloužil takzvaný Husův hrneček. Věnovat se budeme i tomu, jak zvěčnili odkaz Mistra Jana umělci. K těm nejznámějším dílům patří historická malba Václava Brožíka Hus před koncilem kostnickým. Kazatel je zvěčněn i ve štukové výzdobě zámecké kaple v Cholticích. Tam ho ovšem zařadili mezi největší kacíře naší historie. Minout nemůžeme ani legendární Kozí Hrádek, odkud Jan Hus vyrazil na Krakovec a z něj do Kostnice.