30 minut

16. srpen 2015

Obsah dílu

Alfons Mucha na Zbirohu — Muzeum lehkého opevnění — Pevnost poznání — Paseky nad Jizerou — Archiv Pražského hradu — Slavkovský les

Části dílu

01:24
Alfons Mucha na Zbirohu
    Zámek Zbiroh patří k nejstarším šlechtickým sídlům u nás. Vystřídala se na něm celá řada pánů, včetně několika s krví královskou. Ale pobývaly tu také významné osobnosti ze světa uměleckého. Celé dvě desítky let tu například strávil Alfons Mucha. Po svém návratu z Ameriky hledal vhodné prostory, v nichž by mohl namalovat Slovanskou epopej. A nakonec si vybral velký sál právě na zbirožském zámku. Členové místního Sokola mu dokonce byli předlohou pro postavy slavného díla. Pobýval tu s rodinou a dodnes se tu na tyhle časy dochovaly vzpomínky v podobě výzdoby některých sálů či salonků. A v současné době si návštěvníci zámku můžou připomenout i méně známou, byť významnou, stránku umělcova života. V jednom ze salonků je totiž instalována výstava o jeho zednářských aktivitách. A tu si společně taky prohlédneme.
    05:42
    Muzeum lehkého opěvnění
      Před druhou světovou válkou byl v našem pohraničí budován systém opevnění, který měl přispět k ochraně našich hranic před německým nebezpečím. Bezmála dvě desítky objektů takzvaného lehkého opevnění vyrostly i v otavském údolí u Annína. Měly krýt přístup přes Kašperské hory k Sušici a dále do vnitrozemí. K boji v nich bylo připraveno víc než sto mužů. Naše armáda je nakonec nevyužila, ale paradoxně se hodily té německé. Ta totiž zužitkovala materiál z jejich stavby, třeba železo, v době, kdy jí docházely suroviny. Po válce se stavby zase octly na hranici dvou světů, do důchodu je poslal definitivně až rok 1989. Zájemci o vojenskou historii sem můžou zavítat, roste tu totiž muzeum, které smutné časy připomíná. Dozvědí se třeba to, jak měly řopíky fungovat a jaké zbraně by jejich posádkám sloužily.
      09:58
      Pevnost poznání
        Olomouc bývala opevněnou baštou monarchie. Z rozlehlého opevnění se do dnešních časů dochovala jen takzvaná Pevnůstka. A její část se teď proměnila v Pevnost poznání. Nahlédneme společně do historie, ale taky se přiučíme. Nový projekt je určen především dětem a měl by je nechat nahlédnout zábavným způsobem do světa vědy. Čeká nás tak kupříkladu osmimetrový model mozku. Pořádně ho prozkoumáme a zjistíme, jak to v něm vlastně funguje. Třeba i to, že neuronů bychom v něm napočítali desetkrát víc, než je lidí na planetě a co se v naší myslivně děje ve chvílích, kdy spíme. Pak se vydáme do expozice nazvané Živá voda a projdeme si interaktivním korytem řeky Moravy. Co se dozvíme tam? Nechte se překvapit.
        14:15
        Paseky nad Jizerou
          Paseky nad Jizerou na pomezí Krakonošova království a říše ducha Muhu, tedy Jizerských hor, vznikly na místě vykáceného lesa. Jak už napovídá jejich název. Dřevo se tu těžilo dlouhá léta, hlavně pro potřeby sklářských hutí. My společně zavítáme do nejstarších částí obce. To úplně nej je v tomhle ohledu Makov. Tam můžeme dodnes obdivovat stavení s prvky typickými pro místní lidovou architekturu. Zastavíme se ale taky u lip, které byly vysazeny u příležitosti svatby habsburského monarchy Františka Josefa I. s Alžbetou Barvorskou zvanou Sissi. A nezapomeneme ani na to, že podél zdejšího potoka kdysi stávalo několik klapáčů. K jednomu z nich se váže i pověst o zlomyslném hastrmanovi, kterého ale nakonec místní mlynář vyhnal.
          18:35
          Archiv Pražského hradu
            Vzácné historické poklady nás čekají v archivu a depozitářích Pražského hradu. Zavedeme vás do míst, kde se restaurovaly pohřební oděvy mnoha českých panovníků. Ve zdejších dílnách právě pracují s látkami, z nichž byly ušity ty pro manželky Otce vlasti. Dozvíme se, jak taková práce vypadá a co všechno je při ní důležité. A taky to, že se i z malých kousků látky dají vyčíst osudy slavných Přemyslovců či jejich nástupců. Zajímat nás budou ale i další cennosti z časů dávno i nedávno minulých. V archivu je tu například uložena korespondence našich prezidentů. Ale rovněž takový unikát, jakým je páska, kterou před korunovací měřili obvod lebky posledního korunovaného českého krále Ferdinanda I., aby zjistili, jestli mu koruna nebude malá.
            22:54
            Slavkovský les
              Naše putování Slavkovským lesem začneme v jeho nejsevernější části. Právě tam najdeme malebnou vesničku Doubravu, která se pyšní kupříkladu nejstarším dochovaným hrázděným statkem na Chebsku. Pak zamíříme k prameni kyselky, připomeneme si hamr, který tu stával, a podle něhož dostal pramen jméno Kyselecký hamr. Zastavíme se taky u sopky Železná hůrka, kterou mimochodem jako první popsal slavný Johann Wolfgang Goethe, který byl na místě v roce 1823. Nemineme ani horu Dyleň, kterou kdysi Napoleon vyhlásil zeměpisným středem Evropy. Věž, která vyrostla na jejím vrcholu v letech studené války, sloužila jako odposlouchávací zařízení. A na závěr vás zavedeme k místu s tajemným názvem Kmotrovo propadání.
              27:16
              Soutěž
                Přehrát celé video
                Stopáž29 minut
                Další díl
                23. srpen 2015

                Toulavá kamera na sociálních sítích

                Napište nám