21. červen 2015

Okolím obce Semanín na východě Čech nás provede sedmikilometrová naučná stezka. Na jejích deseti zastaveních se seznámíme s nejzajímavějšími semanínskými památkami, nahlédneme do historie kraje a budeme taky obdivovat přírodu. Naše putování začneme u zvonice, která vyrostla v 17. století a pyšní se hned několika zvláštnostmi. Neobvyklá je například hvězda nad půlměsícem na špici. Pak nás čeká třeba takzvané knajpoviště. Dozvíme se, jak tohle označení vzniklo, a vyzkoušíme si na vlastní kůži účinky otužování. Zapátráme rovněž po kameni, kterému se říkalo nevěstin, a dozvíme se, proč se k němu vypravovaly svobodné dívky. Těšit se můžete i na štoly, v nichž se těžíval lupek a samozřejmě taky na výhledy do kraje.

Dráteníci v minulých staletích využívali drát především k opravám starých nádob nebo k výrobě praktických předmětů do domácnosti. V posledních letech se stal ale oblíbeným materiálem umělců, kteří z něj dokáží tvořit nejrůznější postavičky i další dekorativní předměty. Učaroval taky Daně Frydrychové z Jedlí. Vlastně ji k němu přivedl manžel, který jednou při úklidu našel doma nevyužitý, a jeho drahá polovička z něj začala tvořit. Dnes se pod jejíma rukama rodí nejen andílci, ale taky skřítci nebo třeba oživlé listy. Inspiraci totiž nachází paní Dana hlavně v přírodě. Nicméně dokáže udrátovat i hodiny nebo lucernu. Při své tvorbě často používá i další materiály, s nimiž drát kombinuje. Třeba dřevo, keramiku nebo plech.

K našim nejoblíbenějším světcům a taky mezi patrony české země patří svatý Vojtěch. Pražský biskup z rodu Slavníkovců neměl na růžích ustláno, ve své vlasti narážel na nepochopení a dokonce ji dvakrát opustil a za hranicemi nakonec i zemřel. Přesto tu zanechal celou řadu stop. Nová naučná stezka dlouhá dvacet kilometrů nás provede krajem v okolí západočeských Přeštic, kudy Vojtěch před víc než tisícovkou let putoval. Nejprve se zastavíme u kostela Nanebevzetí Panny Marie, které je dominantou Přeštic už od roku 1775. Jeho průčelí zdobí socha sv. Vojtěcha. A nechybí jí veslo, s nímž je světec často zobrazován. Dozvíme se, jak toto neobvyklé spojení vzniklo. Dále zjistíme mimo jiné to, jak jeden z vrchů přišel k názvu Ticholovec.

V Příbrami si připomeneme dlouhou hornickou tradici regionu. V tamním skanzenu, který je největším svého druhu u nás, se vypravíme do časů, kdy havíři pod zemí dobývali ukryté přírodní bohatství. Dozvíme se, kdy tu těžba olovnato-stříbrných rud započala, kdy se jí nejvíc dařilo, a prohlédneme si místa, kde probíhala. Věděli jste kupříkladu, že právě tady získali v roce 1875 světový rekord v dosažené hloubce? Tehdy se v jámě Vojtěch horníci dostali celý kilometr pod zem. A v dole Prokop později kutali ještě níže pod povrchem. Mimochodem tenhle důl je třetím nejhlubším v republice. Čeká nás taky cesta důlním vláčkem, zajímavosti z historie muzea a na závěr pak jeden unikátní poklad. Desetikilový kus stříbra.

Už jste někdy slyšeli o čarověnících? Pokud ne, seznámíme vás s nimi při návštěvě u manželů Skalských v Újezdě nade Mží. Svou zahradu proměnili v unikátní arboretum plné magnólií, rododendronů, azalek, vřesů, ale taky právě čarověníků. Pokud na ně narazíte v přírodě, kde je najdete na stromech v podobě zvláštních shluků větviček, pohled na ně vás příliš nepotěší. Bude nás zajímat, kde a v jakých situacích vlastně vyrůstají. V zahradě ale vypadají jinak. Manželé Skalští se jim věnují už čtyři desítky let a my se dozvíme, v čem spočívá tajemství jejich úspěchu a taky budeme sledovat, jak se původní znetvořeniny ze stromů mění v ozdobu zahrady. Miloslav Skalský nás nechá nahlédnout do své mičurinské kuchyně a možná některé z vás inspiruje.

Úzkokolejka vedoucí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice je jedna z mála železnic s úzkým rozchodem kolejí, na kterých si můžete pravidelně dopřát romantickou projížďku vláčkem. A zároveň si v muzeu můžete prohlédnout lokomotivy i další stroje, které tu jezdívaly za našich babiček. Při naší společné návštěvě vám nejprve prozradíme, co stálo u zrodu téhle tratě a proč tu nevyrostla dráha normální. A pak se vydáme na cestu. Budeme si přitom užívat krásné okolní krajiny. A současně funění parní lokomotivy, která nás poveze. Jednou z nejzajímavějších zastávek je Kaproun. Zdobí ji památník věnovaný slavnému českému géniovi Járovi Cimrmanovi. Právě tady totiž prý musel kdysi opustit vlak, do kterého nastoupil bez platné jízdenky.