28. června 2015

Snad všichni známe Priessnitzův zábal, ale víte, kdo to byl Vincenz Priessnitz? Když se vydáte do Jeseníku, neměli byste minout tamní lázně, které jsou považovány za první vodoléčebné lázně na světě. Právě v nich se setkáte s odkazem Vincenze Priessnitze, který už jako mladý přestavěl svůj dům, aby ho mohl využívat ke kurýrování pacientů. Zajímavým místem je taky Studniční vrch, na němž lázeňští hosté v 19. století začali budovat prameníky a pomníčky. Jedním z prvních a nejznámějších je ten ve tvaru mohyly, který je vzpomínkou na zakladatele lázní. A dozvíte se i to, že místní léčebná péče byla natolik vyhlášená, že ji vyhledávalo mnoho významných osobností z Evropy, ale dokonce i z Ameriky. Jedním unikátem se Jeseník pyšní i dnes. Zdejší Balneopark je jediným zařízením svého druhu na světě.

Ve Slavičíně se symbolicky přeneseme do časů, kdy vrcholila druhá světová válka. Konkrétně do srpna 1944, kdy z Itálie mířilo sedm stovek letadel na Ostravu. Jenže akce dopadla úplně jinak. Krátkého zdržení doprovodných stíhaček využily nepřátelské německé, které zaútočily a k zemi poslaly desítku strojů. Na čtyřicet letců zahynulo a dalším se podařilo přistát s padáky. Ve slavičínském muzeu, které tuhle bitvu připomíná, se seznámíme s příběhy amerických vojáků i těch, kteří jim, bez ohledu na ohrožení vlastních životů, poskytli pomoc. Jeden z nich se dokonce dočkal knižního zpracování. Jeho hlavním hrdinou je Joseph Sykes, kterého místní lidé ukrývali až do konce války a Němcům se ho nepodařilo vypátrat.

Na zámku ve Slatiňanech býval doma rod Auerspergů. Využívali ho sice pouze jako letní sídlo, ale technické vymoženosti, které si na něm dopřávali, jim mohl závidět kde kdo. Mezi ty největší patřily tehdy splachovací záchody nebo například koupelny se vzduchotechnikou. Tím však modernizace zámku neskončila. Najdeme tu totiž i kuchyně s výtahy na dopravu jídel. Stejně jako mnoho dalších budov a památek, tak i zdejší zámek trpěl během druhé světové války, po ní v něm pak bylo zřízeno koňské muzeum. I proto je hodně těžké dohledat původní zařízení. Přesto se areál pomalu, ale jistě dostává zpátky do původní podoby. Vrací se sem historické vybavení a taky třeba vzácné tapisérie.

V Chotilsku a okolí nás čeká putování historií. Nejprve se vypravíme do muzea, které se usídlilo v prostorách barokního křížovnického špýcharu v Prostřední Lhotě. Připomeneme si tam, jak se žilo na přelomu 19. a 20. století. Vystaveny jsou v něm totiž nejrůznější předměty, které pomáhaly našich babičkám a dědečkům v domácnosti, ale třeba taky v zemědělství. Bude nás zajímat i to, kde autoři expozice všechny tyhle poklady našli. Pak nás čekají další dvě muzea v Chotilsku. Jedno je věnované střednímu toku Vltavy a druhé historii balonového létání. Pokud vás zajímají tyhle vzdušné koráby a jejich vývoj, určitě si přijdete na své. A na závěr vyšlápneme na nedávno otevřenou Drtinovu rozhlednu.

Jedním z úspěšných výrobků českých sklářů bývaly hutní figurky. S jejich tvorbou začali Benátčané v 18. století, v našich končinách se začaly rodit až bezmála o dvě stovky let později. Jako první se jim věnoval železnobrodský mistr Jaroslav Brychta na tamní sklářské škole. Dnes je tenhle artikl takřka na vymření. Ale my jsme přece jen objevili dva nadšence, kteří se snaží udržet ho při životě. Jsou to dva Zdeňkové Sochorové – otec se synem z Hrubé Horky u Železného Brodu. Nechají nás nahlédnout do svého království a předvedou, jak se různé postavičky rodí. Dozvíme se i to, že slavnou filmovou figurku pána hor do snímku Krakonoš a lyžníci vyrobil tatínek staršího ze Zdeňků. A zavítáme taky do jabloneckého muzea skla a bižuterie, kde se o téhle kráse dozvíme další zajímavosti.