19. dubna 2015

Do starých časů se přeneseme v Sebranicích na Českomoravské vrchovině. Společně si prohlédneme usedlost, která tu vyrostla už před několika staletími a dnes je nejen místním unikátem. Roubené stavení patřilo dlouhou dobu rodině Kanýzů. Jeden z nich, Ondřej, byl dokonce rychtářem. Do svých deníků zaznamenával dění v obci a díky tomu si dnes můžeme udělat představu, jak se tu v 18. století žilo. A samozřejmě si celou stavbu pořádně prohlédneme. Je sice roubená, ale na první pohled byste jí odhadli na zděnou. A její velmi vzácnou ozdobou je žudr. Pokud tohle slovo neznáte, pak se dozvíte, že se jedná o přístavek vyčnívající do ulice. V domě dnes hospodaří Radomír Bárta, který tu má i kovářskou dílnu. A nechá nás do ní nahlédnout.

Jedním z výrobků, který české skláře proslavil daleko za hranicemi naší země, bývala černá bižuterie. Víte, kdy se tyhle korálky staly módním hitem a proč? V muzeu v Jablonci nad Nisou najdeme na tuhle otázku odpověď. Anglická královna Viktorie kdysi ráda nosívala šperky z gagátu, tedy zvláštního druhu zkameněliny, který měli v oblibě už staří Římané. A protože byla v 19. století velmi známou osobou, spousta žen chtěla mít stejnou ozdobu jako ona. A tak se skláři pustili do vyrábění imitace ze skla. A ti naši uměli i korálky různých tvarů. A měli dokonce zvláštní postup usnadňující jejich spojování. Jak krásné šperky vznikaly a proč je dneska jejich existence v ohrožení, to zjistíme v dílně Stanislava Jiroše. Je jedním z posledních řemeslníků, který černou bižuterii vytváří.

Na samém počátku 16. století vyrostl v Novém Městě nad Metují pozdně gotický hrad. Vystavět ho dal Jan Černčický z Kácova. Postupně se na něm střídali majitelé a každý z nich si ho podle svých potřeb a představ upravoval. Současnou podobu získal zhruba před stovkou let zásluhou rodů Bartoňů, kterému patří i dnes. Přestavbu a zároveň úpravu zahrad dostal tehdy na starosti známý architekt Dušan Jurkovič. A zároveň se zasloužil modernizaci panského sídla. Byly zavedeny vodovod, výtahy, telefony, ústřední topení. My si ale při prohlídce připomeneme i časy starší. Vydáme se například do věže Máselnice a dozvíme se, proč k jejím ozdobám patří sv. Antonín Paduánský. A taky zapátráme po tajných chodbách ve sklepeních, v nichž prý bloudí černá paní.

Mezi nejstarší zbraně patří meč. Podle archeologických nálezů pravděpodobně sloužil už obyvatelům Mezopotámie. My si ho spojujeme především s érou středověku, kdy byl neodmyslitelnou součástí výbavy každého chrabrého rytíře. V průběhu staletí se ovšem měnila jeho podoba i konkrétní užití. O historii téhle legendární zbraně nás poučí výstava, kterou společně navštívíme v Hodoníně. Dozvíme se tam například to, že jejími nástupci byly rapíry a kordy. Ty druhé byly použity v bitvě naposledy v roce 1920. A těšit se můžeme samozřejmě i na kolekci japonských mečů, které nám připomenou slavné samuraje. Dozvíme se, jak se od sebe lišily jednotlivé typy, jak velké byly ty, které měly k dispozici ženy a taky to, jak se nosívaly.

V hlavním městě si dopřejeme vycházku do přírody. Lokalit, které Pražanům nabízejí na chvíli zapomenout na ruch velkoměsta a užít si klidu, jsme už společně objevili několik. Tentokrát se vypravím do Ládví. Chráněné lokality, která má i zajímavou historii. V minulosti se tu například těžil buližník. Ten uměli využívat naši předci už v pravěku, vyráběli z něj mimo jiné různé nástroje. Později ho pak zlatníci nazvali prubířským kamenem. Testovali na něm pravost drahého kovu. Z výběžku u hvězdárny dohlédneme při troše štěstí až do Krušných hor nebo Krkonoš a připomeneme si historii zdejšího pozorování hvězd. Pokud do Ládví vyrazíte v teplejších jarních dnech, můžete se navíc těšit na zajímavé zvířecí obyvatele i na vzácné květy.

K nejznámějším památkám metropole patří Strahovský klášter v sousedství Pražského hradu. V současné době do něj návštěvníky láká i výstava byzantského a pobyzantského umění z období od 5. do 18. století. Obdivovat tu mohou ikony a liturgické předměty, které ukazují, jakým směrem se rozvíjela východní křesťanská kultura. Díky stálé klášterní expozici pak mají možnost bezprostředního srovnání s trendy západoevropskými. A kdo do kláštera zavítá, docela určitě by neměl minout ani další místní poklady. Pozornost si rozhodně zaslouží knihovna, ve které je uloženo na tři sta tisíc knižních svazků, ale taky desetitisíce grafik a spousta map a globů. A prohlédneme si taky některé kuriozity, které zdejší mniši shromažďovali od 12. století.