2. března 2014

Krásnou přírodu budeme obdivovat v údolí říčky Chřibská Kamenice. Na pomezí Lužických hor, našeho nejmladšího národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. V údolí, které pojmenovali Pavlínino, se zastavíme u památného buku. Obvod jeho kmene je úctyhodných pět metrů. Pak vám ukážeme skalní výklenek s poetickým názvem Rusalčina jeskyně. V místech, kde před lety vyrostla přehrádka, narazíme taky na Ferdinandovu jeskyni a prozradíme vám, po kterém Ferdinandovi dostala jméno a proč. V obci Všemily si prohlédneme stará dřevěná a hrázděná stavení a vydáme se i do skal. Lidé si v nich tesali sklípky či stáje pro dobytek, ale našel se i odvážlivec, který si ve skále vytvořil původně soukromou kapli.

Ladislav Sluka si v dětství přál být rytířem a později kastelánem. Natolik ho fascinoval středověk. Nakonec ale zůstal u rodinné tradice a vyučil se truhlářem. Svou lásku k historii však neopustil, začal se věnovat restaurování historického nábytku, studoval staré technologie, a nakonec si splnil svůj sen a začal vyrábět vlastní nábytek. Ovšem ne jen tak ledajaký, inspiraci hledal v milovaných časech, tedy v gotické éře. Dozvíme se od něj, jaký nábytek tehdy převažoval, jaký materiál se používal a na čem jeho volba závisela. Pokud kupříkladu nevíte, k čemu mohli staří mistři řemesla používat býčí krev, pan Sluka vám to prozradí. Bude nás samozřejmě zajímat taky to, kdo všechno dnes takový nábytek používá a kam se na něj můžeme zajet podívat my.

Hradu Bouzov se často říká pohádkový. A jak zjistíme, čas od času se na něm taky takřka pohádkové nebo minimálně tajemné věci dějí. O Bílé paní se tu nejen vyprávějí legendy, ale našli jsme pamětníky, kteří měli možnost ji zahlédnout. A nejen ji, zjevil se tu prý už několikrát taky Černý rytíř. Jednou prý přišel upozornit na blížící se nebezpečí. Chvíli poté totiž jednoho z účastníků slavností píchla vosa do krku. Dozvíme se ale i o dalších podivných jevech, kterých jsou občas zejména místní na hradě svědky. Třeba o hlasitých krocích, cinkání lustrů. A taky o obraze, který se po přesunu vrátil na původní místo. K tomu ovšem nabídneme zcela prozaické vysvětlení. A přidáme i pár informací z historie. Víte například, že právě na Bouzově se podle pověsti narodil Jiří z Poděbrad?

Cimbál máme většinou spojený především s lidovou moravskou muzikou. Ale o jeho historii a nejspíš i o nástroji samotném toho víme pramálo. Napravit to zkusíme při návštěvě v dílně Jiřího Galušky, který tyhle hudební nástroje vyrábí už přes tři desítky let. Dozvíme se třeba to, že na cimbálu najdeme 133 strun a taky víc než dvě desítky duší. Budeme sledovat celou výrobu, která zabere minimálně 200 hodin, podle toho, jak má nástroj vypadat. Pokud nevíte, co to jsou kolíčníky a kolik musí udržet ocelové vzpěry, na které jsou upnuté struny, tak my to zjistíme. Zeptáme se, jaké dřevo se hodí na výrobu nejvíc i na to, jak velký rozsah tónů cimbály Jiřího Galušky zvládnou. A poradíme vám, kde byste v jeho dílně vyrobené hudební nástroje mohli vidět a hlavně slyšet.

Jen kousek od Jihlavy najdeme přírodní park Čeřínek. Své jméno dostal podle stejnojmenného vrcholu a společně se přesvědčíme, že příroda tu nadělovala velmi štědře. Naše putování začneme listováním v pověstech. Podle nich tady mezi skalami kdysi sváděly víly z cesty myslivce a prý tu snad řádily i pekelné mocnosti. Žulový labyrint nazývaný Na skalce potěší ale především milovníky zajímavých skalních útvarů. Zavítáme taky k jednomu z nejstarších rašelinišť na Vysočině, kde bychom mohli narazit i na pozůstatek doby ledové, třtinu nachovou. Osvěžit se můžeme u některého z celé řady pramenů. Několik z nich má dokonce svá jména, takže možná narazíme kupříkladu na lesní studánku svatého Josefa nebo Nejsvětější trojice.

K nejvzácnějším pokladům českého národa patří ten Svatovítský. Panovníci a nejvyšší církevní hodnostáři ho začali shromažďovat už před tisícovkou let. Najdeme v něm celou řadu relikviářů a monstrancí. K nejvzácnějším předmětům patří vzpomínky na svatého Václava, jeho zbroj, přilbice a meč. Při přípravě výstavy, která na Pražském hradě představuje ty nejcennější skvosty, objevili historici na praporci, který patřil Jiřímu z Poděbrad, křížek, který by mohl pocházet z praporce prvního českého knížete. Pozornosti návštěvníků výstavy taky docela určitě neunikne korunovační nebo též relikviářový kříž, který nechal zhotovit Karel IV. Ukrývá v sobě například kousek dřeva z kříže, na němž byl ukřižování Ježíš a ještě trn z jeho trnové koruny.