Mozaika z regionů: Stezka po ústeckých vilách, Mečíř a zbrojíř Pavel Skryja, Kolem Červené Vody na běžkách, Lunety v Národním divadle, Ponikelští perlaři, Modrý důl, skialpy.

Obsah dílu

Přehrát vše

Stezka po ústeckých vilách

Stezka po ústeckých viláchVe druhé polovině 19. století se Ústí nad Labem proměnilo v rozvíjející se průmyslové město. V té době ve městě také začala růst honosná sídla továrníků. My si některá z nich prohlédneme. Povede nás vyznačená asi sedmikilometrová trasa. Zastavíme se například u malého zámku připomínající rezidence textilního magnáta Carla Friedricha Wolfruma. Na návštěvu zajdeme i do domu ústeckého uhlobarona Ignaze Petschka. Představte si, že původně obchodní cestující měl pod palcem těžbu hnědého uhlí v půlce Evropy. Jeho hosty oslňoval nejen luxus, ale i technické vymoženosti. Uhlí živilo i Petschkova souseda přes ulici Heinze Weinmanna. Ten pro změnu zatoužil po rezidenci připomínající italské renesanční paláce. A prohlédneme si i domy majitelů, kteří spíš než po návratu do starých časů toužili po moderním bydlení.

MapaStezka po ústeckých vilách
videoStezka po ústeckých vilách
...
video video

Stezka po ústeckých vilách

Na běžkách okolo Červené Vody

Na běžkách okolo Červené VodyPro všechny, kteří si ještě chtějí užít zimy, jsme nachystali výlet k Červenovodskému sedlu, na pomezí Čech a Moravy, rozhraní Orlických hor a Jeseníků. Právě ze sedla se vydáme na cestu směrem k Suchému vrchu, na kterém už v roce 1928 vyrostla Kramářova chata. Jméno dostala pro prvorepublikovém předsedovi vlády, který sem také zavítal. A v knize hostů je zapsán i další vzácný – prezident Beneš. K chatě patří také vodárenská věž. Můžete vystoupat nahoru a porozhlédnout se po kraji. Když budete mít štěstí, můžete prý dohlédnout až ke Sněžce. Další naší zastávkou bude Křížová hora, která už od 17. století bývala významným poutním místem. Po druhé světové válce tu bylo pusto a život sem vrátila až před pár lety nová rozhledna. A pokud byste chtěli vědět, odkud pochází název Červená Voda, prozradíme vám i to.

MapaNa běžkách okolo Červené Vody
videoNa běžkách okolo Červené Vody
...
video video

Na běžkách okolo Červené Vody

Mečíř Pavel Skryja

Mečíř Pavel SkryjaMožná taky patříte k těm, které okouzlují meče, dýky nebo rytířská zbroj. Pavel Skryja měl už jako kluk při návštěvách hradů a zámků nejraději zbrojnice. Sám si svou první zbraň vyrobil jako třináctiletý kluk, na čepel tehdy použil maminčinu brusli. Láska k historii a romantickým soubojům ho ale nepřešla ani v dospělosti a už přes dvacet let vyrábí dokonalé repliky historických chladných zbraní. Jeho kousky zdobí soukromé sbírky a také expozice na hradech a zámcích. Ve svém oboru patří k nejlepším na světě. Nejraději se pro inspiraci obrací do časů Rudolfa II., líbí se mu ale třeba také gotika. Své zbraně, jejichž výrobě, věnuje někdy i měsíc, také sám jako člen skupiny historického šermu používá. Prozradí nám, v čem vidí základ úspěšnosti své práce a ukáže nám, co všechno musí umět, aby vytvořil zbraň, která okouzlí znalce i laiky.

MapaMečíř Pavel Skryja
videoMečíř Pavel Skryja
...
video video

Mečíř Pavel Skryja

Lunety v Národním divadle

Lunety v Národním divadleNárodní divadlo patří k místům, jehož návštěvy neomrzí. My se tentokrát vydáme za restaurátory, kteří se pustili do práce ve foyer. Foyer patří k nejkrásnějším prostorám Národního divadla, sloužilo jako místo společenských setkání nebo jen korzování. Při něm jistě oči všech návštěvníků upoutala výzdoba, na které se podíleli František Ženíšek a Mikoláš Aleš. A právě Alšovy lunety se v roce, kdy si připomínáme stovku let od malířovy smrti, dočkaly restaurování. Byla by škoda nepřipomenout si, že jejich tvůrce to neměl jednoduché. Chystal několik návrhů, rozhodování se protáhlo a on pak měl hodně málo času na vlastní provedení. Musel si najmout pomocníky. Při požáru Zlaté kapličky v roce 1883 sice plameny foyer přímo nezasáhly, ale škodu způsobila následně voda. Ale zpátky do současnosti, dozvíme se, co všechno restaurování lunet obnáší a budeme sledovat restaurátory při práci.

MapaLunety v Národním divadle
videoLunety v Národním divadle
...
video video

Lunety v Národním divadle

Perlaři z Poniklé

Perlaři z PonikléV Poniklé nebylo stejně jako v dalších horských vesničkách v Krkonoších živobytí nikdy jednoduché. Lidé se tu živili hlavně tkaním, už několik století zpátky byste stav našli v každé chalupě. Vyráběl se tu damašek, ale i žakár. Ke tkaní pak přibyla i výroba perliček a sekání korálků. Na konci 19. století se tu začaly foukat duté skleněné perle a brzy se zrodil nápad vyrábět z nich navlékáním krásné vánoční ozdoby. Ty se tu rodí dodnes, tvary se moc nemění, pořád je velký zájem o ty klasické. K těm nejtradičnějším patří hvězdička, které se říká Huderovka a vyrábí se už bezmála celé století. Podíváme se, jak výroba vypadala a jak se v průběhu času měnila. V Muzeu krkonošských řemesel si pak prohlédneme i jednu vzácnost – černou bižuterii, která v době svého vzniku okouzlila svět.

MapaPerlaři z Poniklé
videoPerlaři z Poniklé
...
video video

Perlaři z Poniklé

Modrý důl

Modrý důlModrému dolu v Krkonoších daly tvar dávné ledovce. Dnes do něj pro změnu severozápadní větry uklízejí spoustu sněhu. A to všechno dohromady tvoří podmínky, které lákají běžkaře a skialpinisty. I proto tu vznikla jedna z krkonošských skialpinistických tras. Začíná v Peci pod Sněžkou, která je v historických pramenech poprvé zmiňována v první polovině 16. století a své jméno dostala podle pecí na zpracování v okolí nalézaného přírodního bohatství. Práce v pecích zasáhla až do Modrého dolu. V něm totiž stávaly milíře, ve kterých se pálilo dřevěné uhlí potřebné pro pece. My se ale budeme věnovat naší skialpinistické výpravě. Vystoupáme až k Výrovce, jedné z nejvýše položených horských chalup u nás. Místy, kde stojí, kdysi vedla stezka spojující Čechy se Slezskem. A naše cesta skončí zase tam, odkud jsme vyrazili – v Peci pod Sněžkou.

MapaModrý důl
videoModrý důl
...
video video

Modrý důl

Stopáž29 minut
Rok výroby 2013
 P ST