Mozaika z regionů: Tajemná místa na jihu Čech, Libodřice, Brašnář Ladislav Hemrlík, Kolem Těškova na běžkách, Muzeum pilníku Semily, Na sněžnicích kolem Kašperských hor.
Obsah dílu
Tajemná místa na jihu Čech
Keltské oppidum v Třísově, kamenný kruh v Holašovicích a také nedostavěný kostel kláštera mnichů paulánů v Kuklově. To jsou tři místa, kam se vypravíme ještě zimní krajinou jižních Čech. Bude nás zajímat, kdy se v Třísově Keltové usadili, k čemu využívali dvě rozlehlé akropole a proč před oppidem v roce 1777 vyrostla kaplička. V Holašovicích se dozvíme, co bylo inspirací pro stavitele velkého kamenného kruhu a k čemu všemu slouží. A v Kuklově nás pak čeká monumentáloní stavba, která začala růst na přelomu 15. a 16. století, ale nedočkala se dokončení. Proč mniši svůj svatostánek nechali osudu napospas a proč vlastně z Kuklova poměrně záhy odešli? Historické prameny se o tom moc nerozepisují, takže dostala prostor zajímavá legenda, která se v kraji vypráví dodnes.
Tajemná místa na jihu Čech
Bauerova vila
Do Libodřic na Kolínsku se vypravíme za místním klenotem, který je zároveň skvostem české kubistické architektury. Bauerovu vilu vystavěl Josef Gočár pro zdejšího velkostatkáře Adolfa Bauera v letech 1912 a 1913 a nutno dodat, že jde o jedinou vilu ve stylu kubismu u nás mimo velká města. Exteriér nenechá nikoho na pochybách, k jakému stylu patří, ale do interiérů si pan velkostatkář dopřál změnu. Kubismus tu připomínají pouze dveře a sloupky na schodišti. A řada zajímavých exponátů. Některé kousky připomínají původní vybavení, jiné pak patří k ukázkovým dílům stylu, který dal Bauerově vile vzniknout. Určitě vás zaujme například židle z roku 1911, kterou navrhl Pavel Janák nebo jeden z nejvzácnějších exponátů – kubistická váza od Vlastislava Hofmana.
Bauerova vila
Brašnář
Moderní kabely, ale také opasky, kapsáře a podobné doplňky, které nosili už staří Skotové. To všechno se rodí v brašnářské dílně Ladislava Hemrlíka v Rokytnici v Orlických horách. Nás bude nejvíc zajímat výroba sporranu. Nevíte, co si pod tímhle názvem máte představit? Je to jakýsi kapsář, který se hodí Skotům hlavně v případě, že oblečou kilt. Ten totiž nemá kapsy a je potřeba někam uložit těch pár nezbytností, které musí mít člověk pořád při ruce. Dozvíme se, že podle archeologických nálezů používali sporrany už staří Keltové. Existují tři druhy – civilní, sváteční a vojenský. Ke zdobení toho posledního se používají koňské žíně a na jeden je jich zapotřebí přes půl kila.
Brašnář
Z Těškova na běžkách
Na běžkách se vydáme po jedné z nejstarších značených tras u nás. Pásové značky se mezi Holoubkovem a Radčí zásluhou prvního označovacícho družstva Klubu českých turistů objevily už v roce 1889. Čím tehdejší turisty tahle místa zaujala? Naše putování začneme v Těškově. Za časů Josefa II. tu vyrostla malá roubená kaplička, v níž se zvonilo třeba při nebezpečí požáru. Po druhé světové válce a opravě ztratila na svém půvabu, ale dnes se vrací do původní podoby. Zastavíme se také u roubenky, kterou prý kdysi obýval majitel obce, jistý pan Těšek. A na kraji Těškova si můžeme trochu zakroužit v běžkařském areálu a pak už vyrazíme směrem k Radči. Mineme zříceninu hrádku Mitrvald, který tu stával už od čtrnáctého století a porozhlédneme se do okolí z místa, které bývá označováno jako jeden ze středů našeho kontinentu.
Z Těškova na běžkách
Muzeum pilníků
Většina z nás je asi zvyklá používat pilníky strojové a mistra, který by se věnoval jejich kusové výrobě, sotva kdo potkal. Pokud byste se ale chtěli dozvědět, jak práce pilníkáře vypadala, co všechno bylo zapotřebí a jak takový ručně vyrobený pilník vznikal, můžete vyrazit do Semil. V jedné z posledních dochovaných roubených chalup tam ještě v polovině minulého století jeden mistr tohohle řemesla žil. A místní muzejníci se rozhodli uvést jeho dílnu do původního stavu a vytvořit v ní malé muzeum. Co všechno uvidíte? Samozřejmě různé nástroje, které práci usnadňovaly. Dozvíte se taky, jestli líp funguje pilník, který vyrobí stroj nebo ten, na kterém strávil spoustu času jediný řemeslník. A pozor, tuhle práci si v Semilech můžete také sami vyzkoušet.
Muzeum pilníků
Z Kašperských Hor na sněžnicích
Sněhu si užijeme i při výletu v Kašperských Horách. Vyfasujeme sněžnice, v místním informačním centru se seznámíme s trasou a vyrazíme směrem k nejvýše položenému královskému hradu v Čechách. Nechal ho vybudovat Otec vlasti na ochranu významné obchodní cesty, které se říkalo Zlatá stezka. Cestou ke Kašperku nás čeká zpestření v podobě několika sportovních a zábavných úkolů a pak také místa, kde se natáčela pohádka režiséra Jiřího Stracha Anděl páně. Určitě si s chutí zavzpomínáte na její hrdiny a jejich příběhy. Procházka po hradních nádvořích i výhledy na Šumavu jsou v zimě úplně jiným zážitkem než v době, kdy je Kašperk běžně přístupný pro turisty. Pokud se vám tenhle výlet zalíbí, určitě oceníte informaci, že podobných chystají v Kašperských Horách pro zájemce víc.
